Co říkáte, i když to výslovně neříkáte?

Většina manažerů si uvědomuje, že jedním z nejdůležitějších prvků úspěchu v obchodním světě je efektivní komunikace, rámci organizace i mimo ni. Stejně tak jako existuje celá řada komunikačních forem, existují i různé tóny komunikace, které jdou ruku v ruce se sdělovanými obsahy. Někdy má to, co chceme předat v komunikaci jen pramálo společného se slovy, která nám vycházejí z úst.

Více než slova dokáží někdy vyjádřit pohledy, představy nebo i věci, které neřekneme. Tón komunikace je proto stejně důležitý jako obsah. Článek přináší popis základních druhů komunikačních tónů, které mohou manažeři sdělovat mezi řádky.

- Jen fakta. Manažer sděluje pouze stručné informace bez širšího kontextu. Dává tím ostatním často mylně najevo, že si mohou vytvořit vlastní interpretaci skutečnosti a přidat ji vlastní důležitost.

- Rozzlobené oči. Dříve, než cokoli řeknete, dokáží vaše rozzlobené oči předat okolí informaci, v jakém duševním rozpoložení se nacházíte.

- Mezi řádky. Slyšíme, co bylo řečeno, ale zároveň víme, že to manažer tak nemyslel.

- Odměřenost. Manažer někdy nekomunikuje sám za sebe, ale jen se řídí pokyny. Odměřený tón to dává posluchači najevo.

- Všeobecný tón. Některá sdělení nemají žádný tón a posluchači je pak ignorují.

- Šprýmař. Některá sdělení manažerů obsahují tolik vtipných poznámek, že je pro posluchače obtížné rozeznat, kdy si dělají skutečnou legraci a kdy nikoli.

- Kamarádský pokec. Když manažer mluví se zaměstnanci jako s kamarády spíše než jako s podřízenými, komunikace ztrácí potřebnou váhu.

-kk-

Article source darwinmag.com - Magazín věnovaný informačním technologiím a managementu
Read more articles from darwinmag.com