Zdroj: ČSÚ
Mnoho rozličných činností – od výroby rohlíků až po výrobu lodí – zahrnuje zpracovatelský průmysl. Více než polovina jeho přidané hodnoty je produkována pouze pěti odvětvími: výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba strojů a zařízení, výroba elektrických zařízení a výroba pryžových a plastových výrobků. V roce 2012 byla v těchto odvětvích vytvořena přidaná hodnota ve výši 428,127 mld. Kč, pracovalo v nich 558 tis. zaměstnanců a celkové tržby (za prodané zboží, vlastní výrobky a služby) činily 1 879 mld. Kč. Oproti roku 2005 se počet zaměstnanců v pěti nejvýznamnějších odvětvích takřka nezměnil, přidaná hodnota však stoupla o 37 % (o 116 mld. Kč).
Na opačné straně žebříčku podílu na zpracovatelském průmyslu České republiky stojí odvětví: výroba usní a souvisejících výrobků, výroba koksu a rafinovaných ropných produktů, výroba oděvů, výroba nábytku a výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. Jejich podíl na celkové přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu nedosáhl v roce 2012 ani na 4 % a navíc od roku 2005 klesl z 5,5 na 3,9 %. V těchto pěti nejmenších odvětvích pracovalo 5,2 % (56 tis.) všech zaměstnanců zpracovatelského průmyslu, což bylo o 31 tis. méně než v roce 2005. Nejvíce – téměř 17,5 tis. zaměstnanců – jich ubylo ve výrobě textilu.
Vývoj základních ukazatelů zpracovatelského průmyslu, 2005–2012
Zdroj: ČSÚ
Porovnáme-li podíly jednotlivých odvětví na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu celkem v letech 2005 a 2012, pak nejvíce posílila odvětví: výroba elektrických zařízení – o 2,1 procentního bodu (p. b.) a výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (o 1,6 p. b.). Naopak oslabila odvětví: výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (o 2,4 p. b.) a výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství (o 2,6 p. b.). V odvětví výroba elektrických zařízení se v roce 2012 zvýšil počet zaměstnanců oproti roku 2005 o 3 tis. na 84 tis. Přidaná hodnota se zde však zvýšila o 59 % (v roce 2012 činila 63,263 mld. Kč) a rovněž celkové tržby odvětví se oproti roku 2005 zvýšily o 58 % (na 239,619 mld. Kč). Naproti tomu počet zaměstnanců ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků klesl ze 72 tis. v roce 2005 na 51 tis. v roce 2012 a snížila se i přidaná hodnota – v roce 2012 byla o 20 % nižší než v roce 2005 a činila 39,658 mld. Kč.
Absolutně nejvíce zaměstnanců ubylo oproti roku 2005 v odvětvích: výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, výroba potravinářských výrobků a výroba textilií (v roce 2012 jich pracovalo v tomto odvětví 24 tis., což bylo o více než 18 tis. méně než v roce 2005). Naopak zaměstnanci přibyli v odvětví výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (v roce 2005 jich zde bylo o více než 5 tis. méně než v roce 2012, kdy jejich počet dosáhl téměř 20,5 tis.). V poměru k velikosti odvětví však nejvýraznější pokles zaznamenalo již zmíněné odvětví výroba textilu, kde se počet zaměstnanců propadl oproti roku 2005 na polovinu a v roce 2012 jich zde bylo zaměstnáno již jen 17,1 tis.
Vývoj počtu zaměstnanců*) v odvětví těžba a dobývání ve vybraných letech
Zdroj: ČSÚ
Zajímavý pohled nabízí srovnání odvětví zpracovatelského průmyslu z hlediska produktivity práce, tj. přidané hodnoty na jednoho zaměstnance a rok (počet zaměstnanců je pro účely tohoto výpočtu použit přepočtený na celý úvazek).
Přidaná hodnota na zaměstnance byla v roce 2012 ve zpracovatelském průmyslu průměrně 740 tis. Kč, což bylo o 31 % více než v roce 2005. Více než milion Kč dosahovala v odvětvích: výroba nápojů, výroba koksu a rafinovaných ropných produktů, výroba chemických látek a chemických přípravků, výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. Na opačném konci žebříčku – s přidanou hodnotou na zaměstnance nižší než půl milionu Kč – se umístila odvětví: výroba nábytku, výroba usní a souvisejících výrobků či výroba oděvů.
Oproti roku 2005 byla přidaná hodnota na zaměstnance v roce 2012 téměř dvakrát vyšší v odvětví výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. Přibližně o polovinu se zvýšila v odvětvích: výroba elektrických zařízení, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Naopak oproti roku 2005 poklesla v odvětvích: výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství a výroba koksu a rafinovaných ropných produktů.
Dlouhodobě nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu v České republice je výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. V automobilovém průmyslu bylo v roce 2012 vytvořeno 16,6 % přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu celkem a pracovalo zde 13,2 % všech zaměstnanců zpracovatelského průmyslu (11,9 % zaměstnanců celého průmyslu). Celkem se jednalo o 141 tis. zaměstnanců, což bylo přibližně (jde o zaokrouhlenou hodnotu) stejně jako v roce 2005. Před vypuknutím ekonomické krize v roce 2008 zde ale pracovalo o 14 tis. zaměstnanců více. Celkové tržby a přidaná hodnota v odvětví se v porovnání s rokem 2005 zvýšily (tržby o 51 % a přidaná hodnota o 31 %), takže celkové tržby v roce 2012 činily 785,487 mld. Kč a přidaná hodnota 130,463 mld. Kč.
Automobilový průmysl se podle klasifikace CZ-NACE dále člení na skupiny: výroba motorových vozidel a jejich motorů, výroba karoserií motorových vozidel a výroba přívěsů a návěsů, výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. Nejvíce zaměstnanců je koncentrováno ve skupině „dílenské“, kde jich v roce 2012 pracovalo téměř 104 tis. (73 % zaměstnanců v automobilovém průmyslu celkem), což bylo o 3 tis. méně než v roce 2005 a dokonce o 11 tis. méně než v roce 2008. Skupina výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory v automobilovém průmyslu dominuje i z pohledu přidané hodnoty. Ta v roce 2012 činila 71,713 mld. Kč a její podíl na automobilovém průmyslu celkem tvořil 54 %.
Druhou nejvýznamnější skupinou podle podílu přidané hodnoty je výroba motorových vozidel a jejich motorů. V roce 2012 vytvořila přidanou hodnotu ve výši 57,746 mld. Kč (44 % automobilového průmyslu) a pracovalo v ní přes 34 tis. zaměstnanců (24 % zaměstnanců automobilového průmyslu celkem). Přidaná hodnota v této skupině byla v roce 2012 téměř dvojnásobná oproti roku 2005, kdy činila 30,391 mld. Kč, zatímco v ostatních dvou skupinách automobilového průmyslu se tak výrazně nezvýšila. V roce 2012 pracovalo 85 % zaměstnanců v podnicích s 250 a více zaměstnanci. Tyto velké podniky vytvořily 92 % přidané hodnoty automobilového průmyslu celkem. Ve středních podnicích s 50 až 249 zaměstnanci bylo ve stejném období zaměstnáno 12 % zaměstnanců automobilového průmyslu a bylo v nich vytvořeno 7 % přidané hodnoty.
Výrobková statistika nám poskytuje následující pohled: v roce 2012 se v České republice vyrobilo 1,174 mil. osobních automobilů. Více než milion (1,071 mil.) se jich vyrobilo poprvé v roce 2010 a podle předběžných údajů se v roce 2013 vyprodukovalo celkem 1,128 mil. osobních automobilů.
Vybraná odvětví zpracovatelského průmyslu, 2005–2012
Zdroj: ČSÚ
Odvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství již bylo zmíněno jako odvětví s největším úbytkem vlivu na zpracovatelský průmysl. Počet zaměstnanců se v něm v porovnání s rokem 2005 snížil o téměř 14 tis., v roce 2012 zde pracovalo 43,5 tis. zaměstnanců. Největší propad nastal mezi roky 2008 a 2009, kdy se počet zaměstnanců snížil o více než 9 tisíc. V hutnickém a slévárenském průmyslu byla v roce 2012 vytvořena přidaná hodnota ve výši 29,435 mld. Kč, což bylo o 30 % méně než v roce 2005 a o 37 % méně než v roce 2008.
Celkové tržby odvětví činily v roce 2012 celkem 194,332 mld. Kč. Dominantní skupinou odvětví je výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena) a tváření výrobků za tepla, a to jak z hlediska přidané hodnoty (v roce 2012 činila přidaná hodnota 12,757 mld. Kč, což bylo 43 % celého odvětví hutnictví a slévárenství), tak z hlediska počtu zaměstnanců (v roce 2012 bylo v této skupině 44 % zaměstnanců odvětví hutnictví a slévárenství, tj. 19 tis. zaměstnanců). Naprostá většina produkce vzniká v tomto odvětví v podnicích s 250 a více zaměstnanci. Podle údajů z roku 2012 bylo v této velikostní skupině vytvořeno 78 % přidané hodnoty celého odvětví (22,979 mld. Kč) a spadalo sem 73 % zaměstnanců odvětví (32 tis.).
Výroba potravinářských výrobků je jedním z relativně stabilních průmyslových odvětví. Jeho podíl na zpracovatelském průmyslu celkem se v roce 2012 oproti roku 2005 snížil o 0,7 p. b. Také počet zaměstnanců zaznamenal pokles (o téměř 20 tis.). V roce 2012 bylo v potravinářském průmyslu zaměstnáno 91,5 tis zaměstnanců, ale na rozdíl od předchozích jmenovaných odvětví byl jejich odchod pozvolný. Potravinářský průmysl vytvořil v roce 2012 přidanou hodnotu ve výši 48,018 mld. Kč.
Nejvýznamnější skupinou potravinářského průmyslu z hlediska počtu zaměstnanců je výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků. V roce 2012 v ní pracovalo 33 tis. zaměstnanců (36 % zaměstnanců potravinářského průmyslu celkem). Na druhém místě se umístila skupina zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků, kde ve stejném období pracovalo 22 tis. zaměstnanců (24 % potravinářského průmyslu celkem). Podle přidané hodnoty je pak nejvýznamnější skupinou výroba ostatních potravinářských výrobků, jejíž přidaná hodnota v roce 2012 činila 12,155 mld. Kč a 25 % přidané hodnoty potravinářského průmyslu celkem. Druhou nejvýznamnější skupinou podle podílu na přidané hodnotě pak byla opět skupina „pekárenská“ (11,728 mld. Kč) následovaná skupinou „masnou“ (8,013 mld. Kč).
Podle údajů z roku 2012 bylo shodně 36 % zaměstnanců potravinářského průmyslu zaměstnáno v podnicích s 250 a více zaměstnanci (32,9 tis.) a ve středních podnicích s 50 až 249 zaměstnanci (32,8 tis.). V podnicích do 49 zaměstnanců pracovalo 28 % zaměstnanců potravinářského průmyslu. Nejvyšší podíl na potravinářském průmyslu podle přidané hodnoty (42 %) pak měly střední podniky, velké je následovaly s podílem 39 %.
Statistika průmyslových výrobků a služeb uvádí o výrobě potravin další podrobnosti. Například, že v roce 2012 se v ČR vyrobilo 36,6 tis. tun džemů, želé a marmelád, 146 tis. tun sýrů a tvarohu, 755 tis. tun pšeničné mouky, 306 tis. tun čerstvého chleba a abychom exkurzi po českém průmyslu zakončili „sladce“ také 550 tun rafinovaného cukru.
Roční strukturální statistika:
Podává podrobné údaje o struktuře a vývoji průmyslu. Její základ tvoří roční výkaz ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví P 5-01, údaje za fyzické osoby jsou modelovány s využitím administrativních zdrojů dat. Letos 1. září vydal ČSÚ publikaci Ekonomické výsledky ČR 2012, která obsahuje podrobné výsledky průmyslu za roky 2005–2012.
Více ZDE.
Přidaná hodnota v pojetí roční strukturální statistiky:
Představuje rozdíl mezi výkony včetně obchodní marže (které zahrnují tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na ně, změnu stavu zásob vlastní výroby a aktivaci materiálu, zboží, služeb a dlouhodobého majetku) a výkonovou spotřebou (která se skládá z hodnoty spotřebovaného materiálu a energií a služeb).
Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele:
V pojetí Eurostatu a evropské strukturální podnikové statistiky, tzv. SBS, se jedná se o přidanou hodnotu, která vzniká jako rozdíl výkonů včetně obchodní marže plus ostatních provozních výnosů plus dotací na úhradu nákladů a výkonové spotřeby plus ostatních provozních nákladů bez pojistného plus daní a poplatků.
Podnikovou ekonomikou se rozumí sekce NACE B až J, L až N a oddíl 95.
Article source Czech Statistical Office - main organization which collects, analyzes and disseminates statistical information in the Czech Republic