Slovník jej definuje management jako „umění řídit - něco vést nebo nad něčím dohlížet“. V tom má nejspíš každý jasno. Těžší už ovšem je určit, kdo je dobrým manažerem, případně jak se jím stát - jak získat respekt ostatních lidí.
Některé základní dovednosti, které dělají dobrého manažera, se lze naučit. Jsou ale i vlastnosti, se kterými se člověk musí narodit - například charisma.
Charisma je vlastnost, která nutí lidi následovat osobu charismatem oplývající. Charisma výrazně posilují rozvinuté komunikační schopnosti a umění vcítit se do druhých.
Silný vůdce získá respekt okolí svými činy. Důležité je dělat správná rozhodnutí a nebát se odpovědnosti. Dobrý manažer také musí podrobně znát mechanismy, které v jeho firmě fungují a využívat je k získání co největšího počtu informací. Nikdo nemůže vědět vše a proto je velmi důležité se neustále informovat - na tom stojí a padá kvalita manažerského rozhodování.
Spousta dobrých myšlenek a nápadů může pocházet od řadových zaměstnanců, jenomže ti často nemají možnost či dostatek prostoru se vyjádřit. Dobrý manažer by proto svým lidem měl umožnit dávat najevo své myšlenky a nápady a samozřejmě by jim musí naslouchat. Zaměstnanci by měli být ke kreativitě vhodně motivováni a manažer by se v nich měl snažit vzbuzovat nadšení pro jejich vlastní nápady. Člověk, kterému nadšení schází, se nebude nijak snažit vdechnout nápadu život, dokonce ani kdyby šlo o výjimečně skvělý nápad.
Nesmí se zapomínat ani na poctivost a čestnost. Manažer, který si vybuduje pověst poctivého a čestného člověka, bude mít u svých podřízených úspěch - budou si ho vážit, budou ho respektovat a budou za ním stát. Nikdo nemá rád bezcharakterní lidi, kterým se nedá věřit, zvláště pokud je taková osoba v pozici vůdce.
Dobrý manažer také bojuje za své lidi - a oni to vědí. Nadprůměrně výkonní zaměstnanci musí být náležitě odměněni a naopak povaleči nesmí být tolerováni. Rozhodnutí učiněná manažerem by měla být v nejlepším zájmu podniku a jeho zaměstnanců.
Zaměstnance například nepotěší skutečnost, že manažer vyškrtl z rozpočtu jejich oblíbený projekt či provedl jiné nepopulární kroky - ale pochopí to, pokud budou vědět, proč se tak muselo stát. K tomu je zapotřebí vysoká úroveň komunikace mezi vedením a personálem a opět samozřejmě důvěra pracovníků k „jejich“ manažerovi.
Dobrý manažer je velmi opatrný při budování firemní kultury. V tomto kontextu to znamená hlavně pečlivě vybírat přijímané pracovníky tak, aby dobře zapadli do již zavedeného kolektivu. Samotáři a horkokrevní cholerici (ať už jsou jejich profesní kvality jakékoliv) většinou narušují vzájemnou harmonii v týmu, takže by měli být umisťováni pokud možno na samostatné pozice, které týmovou spolupráci nevyžadují.
A nakonec, dobrý manažer by se přibližně jednou měsíčně měl věnovat zhodnocení celého pracovního kolektivu, nebo i každého oddělení zvlášť. Znamená to například kolik se uspořilo nákladů, které pracovní procesy se zlepšily, jak jsou na tom zaměstnanci s produktivitou práce, atd. Je důležité, aby se pracovníci cítili důležití a věděli, jakým jsou přínosem k celkovému úspěchu společnosti.
Neexistuje žádný vzorec na to, jak se dobrým manažerem stát a výše zmíněné rady zcela určitě nejsou vyčerpávajícím seznamem předpokladů dobrého manažera. Jednou z nejdůležitějších věcí je pochopit, ze nejcennějším kapitálem firmy jsou její zaměstnanci. Proto s nimi jednejte s respektem a důstojností - mnohonásobně se vám to vrátí.
-ds-