Jak při pohovoru rozlišit opravdovou vášeň, která se nedá zahrát, od nadšení, které se zahrát dá? Nadšení může být falešným signálem a lidé se jím často nechají zmást. To je názor L. Adlera, ředitele Adler Group, firmy, která proškolovala manažery nejprestižnějších firem.
Slaďte vášeň s pozicí
Pro bezchybné posouzení uchazeče doporučuje Adler hluboké studium jeho pracovní historie. Je třeba zjistit, čím člověk prošel a v čem byl v minulosti dobrý. Proč byl například povýšen nebo ve které pozici a proč vynikl. Tyto informace objasní jeho skutečné „vášně“ a zájmy a zjistíte, zda vyhovují tomu, co potřebujete. Například někdo, kdo má velký talent získávat nové klienty, nemusí být správným člověkem za manažerským stolem, kde bude řídit ostatní prodejce, ale nepřijde do styku se zákazníkem. Čím lépe pochopíte pozici a zájmy uchazeče, tím větší je šance získat někoho, kdo využije své zanícení tam, kde je potřeba. Podle Adlera existují otázky, které při pohovoru pomohou určit, zda uchazeč disponuje správným nadšením.
Hledejte schopnost riskovat
Vždy, když se mluví o zanícení, často je to spojováno s ochotou podstoupit riziko. Ptejte se proto uchazečů i v tomto duchu. Člověk, který nikdy neriskoval možná nebude ten, kterého hledáte.
Důležité je také sledovat, jaké otázky uchazeč klade. Zanícení lidé se budou ptát a pak na základě vaší odpovědi položí další návazné otázky. Nedrží se předem připravené osnovy.
Další tip je ptát se lidí, co je zajímá mimo práci. Když se někdo dokáže nadchnout pro cokoliv v soukromém životě, je velká šance, že dokáže nasadit i v práci a naopak. Podle odborníků není tak obtížné odhalit, zda se někdo dokáže pro něco zapálit.
-av-