Jestliže je na některém listu vytvořena hotová tabulka a na jiný list potřebujete vytvořit obdobnou tabulku s jinými údaji, je zpravidla výhodnější provést kopii celého listu. Kopírování listu můžete také provádět z jednoho otevřeného sešitu do druhého. Postup:
Při kopírování mezi dvěma různými sešity se název zkopírovaného listu nemění. Při kopírování v rámci jednoho sešitu má vytvořená kopie stejný název, jako výchozí list s přidaným číslem „(2)“.
Pro odstranění listu klepnete pravým tlačítkem myši na jeho záložku a použijete příkaz Odstranit. Akce je nevratná a je jištěna zpětným dotazem.
V nově vytvořeném sešitu jsou na záložkách jednotlivých listů názvy „List1“ atd. Tyto názvy je zpravidla vhodné změnit:
Při delším názvu se záložka automaticky rozšíří. Název je možné volit zcela libovolně, délka názvu je omezena 31 znaky.
Pořadí jednotlivých listů je možné změnit dvěma způsoby.
Při prvním ukážete myší na záložku listu, stisknete levé tlačítko myši a s podrženým levým tlačítkem zatáhnete doleva nebo doprava.
Pokud je v sešitu více listů s delšími názvy, nejsou najednou vidět všechny záložky. Proto je výhodnější použít místní nabídku:
Pro lepší orientaci je možné záložky některých listů barevně zvýraznit.
Na záložku listu klepnete pravým tlačítkem myši a použijete příkaz Barva karty. Příkaz zobrazí stejné okno, jako při nastavení barvy písma nebo barevného pozadí buňky, ve kterém zvolíte potřebnou barvu.
Jestliže je list aktivní, zvolená barva tvoří barevné podbarvení názvu listu. U neaktivních listů se změní pozadí záložky z bílé na zvolenou barvu. Název listu pak může být zobrazen bílým písmem.
Vzorce mohou obsahovat odkazy i na buňky z jiných listů.
Základní zápis vzorce odkazujícího se na jiný list je dle příkladu: = A1 * listopad!C12
(Tedy zde násobíme buňku A1 s buňkou C12, která je na listu listopad.)
Při tvorbě takovéhoto odkazu klepnete nejprve na záložku listu a poté označíte klepnutím vkládanou buňku. Do vzorce se vloží název listu a adresa zvolené buňky, oddělená vykřičníkem. Při přepisu buňky, vložené z jiného listu, se vytvořený vzorec přepočítá.
Adresa buňky z jiného listu se do vzorce vloží jako relativní. Při kopírování nebo plnění buňky se vzorcem se proto mění, zatímco název listu zůstává nezměněn.
Při přejmenování listu se upraví všechny vzorce, které tento název listu obsahují.
V praxi se často stává, že sešit zahrnuje několik listů s podobnými tabulkami, obsahujícími údaje pro různá období, pobočky, pracovníky apod. Do sešitu je pak zpravidla nutno vložit další list, který bude počítat celkové hodnoty, tedy provést součet přes více listů.
K vytvoření tohoto typu součtu je výhodné použít funkci SUMA, která umožňuje sčítat buňky po řádcích, sloupcích a také po listech.
Podmínkou je, aby všechny dílčí listy měly stejnou strukturu, tj. aby jednotlivé sčítané buňky měly vždy stejnou adresu. Funkci SUMA použijete následovně:
Odkaz na sčítanou buňku se vloží jako relativní. Při kopírování nebo plnění buňky se vzorce se upraví odkaz na sčítanou buňku, rozsah listů se nemění.
Pro vytvoření celé tabulky, obsahující tyto součty, tedy stačí vytvořit vzorec v levém horním rohu tabulky.
Buňku se vzorcem naplníte směrem doprava, oblast vytvořených vzorců ponecháte označenou a celou ji naplníte směrem dolů. Přitom se bude plnit několik sloupců vedle sebe.
Obdobným způsobem vytvoříte také jiné typy souhrnů, např. průměr přes několik listů.