Studie: Ekonomické dopady mateřství

Ve většině evropských zemí včetně České republiky připadá na jednu ženu maximálně 1,5 dítěte. Hovoří se o závažné demografické krizi.

Porodnost stále klesá, i když evropské státy výrazně dotují péči o děti. Čím je to způsobeno?

Jedním ze zásadních důvodů je neshoda mezi partnery o tom, zda mít či nemít děti (nebo další děti). Pak je tu však i zásadní vliv daňových a důchodových systémů.

Illustration

Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR představil tři ekonomické studie, které se zabývají právě těmito tématy.

1. Vysoké zdanění práce

Statistika mluví jasně. Počet pracujících matek s dětmi do šesti let v Česku je druhý nejnižší v celé EU. Ve srovnání s Nizozemskem je téměř poloviční. Důvodem však není nezájem matek vrátit se do práce.

Vedle dlouhodobého problému, kterým je nedostatek míst ve školkách, hraje zásadní roli i vysoké zdanění „druhého vydělávajícího“ v rodině, což je většinou žena. Participační daňová sazba matek s malými dětmi tak je až o 30 % vyšší než u jejich partnerů.

Vědomí, že brzkým návratem do práce žena vydělá tak málo, že rodinný rozpočet moc neobohatí, funguje jako silný demotivační faktor,“ vysvětluje výzkumník IDEA a autor studie s názvem Daňový systém snižuje motivaci matek s menšími dětmi k práci Jiří Šatava.

Navrhuje proto 5% snížení sazby pojistného na sociální pojištění žen s malými dětmi, respektive toho rodiče, který intenzivněji pečuje o dítě do 11 let.

2. Nižší starobní důchod

Průměrné počáteční měsíční důchody českých žen jsou téměř o pětinu nižší než u mužů.

Průměrné dopady mateřství a rodičovství na důchody žen se pohybují v řádu stovek korun důchodu měsíčně. Je to způsobeno jak nižší zaměstnaností, tak nižšími výdělky žen v důsledku rodičovství,“ vysvětluje Jiří Šatava, který je autorem i druhé studie s názvem Vliv mateřství na výši starobního důchodu.

Pozitivní vliv ve smyslu snížení rozdílů mezi důchody rodičů a nerodičů nicméně má zákon o důchodovém pojištění, který zahrnuje období rodičovské dovolené mezi plně započítávané doby pojištění a tzv. vyloučené doby.

Bez těchto zápočtů by nástupní důchod průměrné matky poklesl až o 10 až 20 % průměrného důchodu,“ dodává Šatava.

3. Péče zůstává na ženách

Poslední představená studie Proč ženy v Evropě nechtějí mít více dětí? konstatuje, že silným faktorem populační krize v Evropě je to, že se partneři neshodnou v otázce, zda mít či nemít dalšího potomka. Ženy často další dítě nechtějí, protože většinu péče o dítě musejí zajistit ony samy.

Opatření, která ulehčují péči o dítě přímo ženám – například zajištění dostatku míst ve školkách nebo zvýšení jejich motivace k návratu do zaměstnání skrze nižší pojistnou sazbu – mají až dvakrát vyšší efektivitu než obecné pobídky typu zvýšení daňového odpočtu na dítě nebo vyšší porodné,“ uzavírá výzkumník IDEA Filip Pertold.

-kk-

Article source Institute for Democracy & Economic Analysis (IDEA) - Czech think-tank focusing on policy-relevant research and recommendations
Read more articles from Institute for Democracy & Economic Analysis (IDEA)