Ve Spojených státech mají manažeři stále v paměti, jak jim byl od 80. let neustále předkládán úspěšný model japonského manažerského systému. Z té doby pocházejí i vtipy o amerických a japonských manažerech. V jednom z nich dostanou takoví dva manažeři možnost posledního přání, než budou popraveni za určitý zločin. Zatímco japonský manažer si přeje další lekci o skvělém japonském managementu, Američan prosí o okamžité zastřelení.
Od té doby však Japonsko zažilo více než 15 let ekonomické recese a pomalého růstu, což s sebou přineslo mnoho problémů. Ani doposud úspěšný manažerský model neušel změnám. Unikátní nahlédnutí do těchto změn přináší studie Japanese Corporate Restructuring, která byla uveřejněna v posledním čísle časopisu americké Manažerské akademie (Academy of Management Perspectives). Vychází z rozhovorů a deníků 79 japonských vysokých manažerů od doby jejich největšího úspěchu v 80. letech.
Nejvíce změn proběhlo na poli financí, které se přesunuly z bank směrem k burzám a investorům. Samotní manažeři jsou otevřenější než dříve, tráví více času se zákazníky a méně se naopak věnují interním záležitostem, včetně zaměstnanců. Firmy mají plošší organizační strukturu, autorita se však posunula od středních manažerů k vyšším.
Vzrostl objem propouštění, stále se však nepřiblížil objemu propouštění v USA ani v těch ekonomicky nejúspěšnějších dobách. Malý objem propouštění znamená pro Japonsko stále malý počet otevírání nových možností. Firmy se soustředí spíše na outsourcing a tzv. kontingentní práce (práce na různé formy flexibilních pracovních úvazků). Kontingentní zaměstnanci tvoří dnes asi 30 procent pracovní síly, zatímco v 80. letech to bylo kolem 19 procent. Většina zaměstnanců však stále nemá mnoho možností kariérního rozvoje, stejně jako tomu bylo u původního modelu.
-kk-