Terrie Williamsová je americká konzultantka v oblasti public relations. Spolupracovala se známými sportovci, umělci, podnikateli i politiky a její společnost je jednou z nejúspěšnějších v zemi. Je také autorkou několika odborných knih. Až nedávno se však rozhodla veřejně promluvit o svém dlouhodobém boji s chronickou depresí.
Depresemi začala trpět již před 24 lety, naučila se to však skrýt a vypracovala si výbornou kariéru. Před veškeré profesionální úspěchy se podle svých nynějších slov cítila uvnitř, jako by umírala. O jejích problémech nevěděli ani její nejbližší. Léčit se začala až před několika lety, když jí chronická deprese byla diagnostikována. Od té doby je zastánkyní veřejné diskuse o duševních chorobách v osobních, profesionálních i celospolečenských souvislostech.
Vůdcové firem by si podle Williamsové měli uvědomit, že duševní problémy jejich zaměstnanců na ně mají zásadní vliv. Projevují se v počtu absencí či klesající produktivitě. Důležité je vědět, že věda i technologie v chápání duševních nemocí hodně pokročila. Ne vždy je tomu ale tak i v myšlení lidí. Zaměstnanci proto často trpí duševními problémy a běžně chodí do práce, aniž by s tím něco dělali. Nejde při tom jen o deprese či maniodepresivní psychózu, ale i chronický stres.
- Začněte u sebe. Vůdcové by se měli nejprve upřímně podívat na sebe. Když nedokáží zacházet s vlastní bolestí, určitým způsobem se to jednoho dne projeví.
- Rozbijte ticho. O dušeních problémech je třeba mluvit. Williamsová upozorňuje na alarmující stav diskuse o duševních nemocech zejména mezi barevnými Američany. Někteří z nich raději přiznají, že znají někoho závislého na drogách nebo zavřeného ve vězení než někoho trpícího duševní chorobou.
- Řekněte pravdu. Lidé velmi často lžou sami sobě i okolí. Měli by si proto dát závazek být upřímní nebo hledat jiné lidi, kteří jim o nich řeknu pravdu.
Vůdce, který nechápe, že jsme všichni především lidé, je podle Williamsové nezodpovědný. Naopak by měl dá svým lidem prostor mluvit o jejich problémech a nabízet osobní podporu. Každý by měl dělat to, co říká, aby jej někdo mohl následovat. Případné léčení by se nemělo brát jinak než jako dárek, který si dáváme sami sobě. Někdy letíme životem příliš rychle a nepřemýšlíme, jak se to dotýká našich duší.
-kk-