Manažeři často pracují od rána do noci a málo odpočívají. Pracovní víkendy jsou pro ně běžné a i několik let po sobě si nevybírají dovolenou. Když je přepadne nemoc, chodí do práce i přes ní. Člověk ale není stroj a přílišné pracovní tempo se na něm negativně podepisuje.
Podle Markéty Jirmanové z agentury GCI jsou nejohroženější skupinou workoholici mezi 35 až 40 lety. Ti se často dokonce vychloubají svým zápřahem, zároveň si však koledují o selhání organismu. Varovné signály ukazující na zvýšenou zátěž zahrnují bolesti hlavy a únavu, nechutenství nebo přejídání, poruchy trávení a bolesti žaludku. Vzrůstá též riziko srdečních onemocnění a dechových potíží. Docházet může i ke změnám chování. Přetížený člověk je neklidný, výbušnější, nedokáže se uvolnit.
Závislost na práci se podobá závislosti na drogách a je stejně obtížné zbavit se jí. Člověk musí nejprve sám najít sílu k léčbě a připravit se na její dlouhodobý průběh. Pomoci v tom mohou i zaměstnavatelé, když například zajistí, aby si manažeři vybírali dovolenou a podpoří je ve fyzických aktivitách, které přispějí k relaxaci jejich organismů.
-kk-