Lidem trpícím migrénami není třeba vysvětlovat, jakým peklem procházejí. Studie navíc ukazují, že by tito lidé měli ve stáří rychleji hloupnout, ztrácet paměť i vyjadřovací schopnosti. Většina těchto studií však doposud zahrnovala jen málopočetné skupiny neurologických pacientů, což může vést ke zkresleným výsledkům.
V americkém časopise Neurology vyšla nedávno nová studie o migréně, jejíž autorkou je Amanda Kalaydjianová z National Institute of Mental Health v Bethesde. Ta původně sledovala pokles intelektu starších lidí s migrénami, dospěla však k opačnému zjištění. Náchylnost k migrénám se ukázala jako spolehlivý indikátor odolnosti proti stařecké demenci.
Kalaydjianová sledovala téměř 1 500 zdravých dobrovolníků a 204 dobrovolníků trpících migrénami. Ukázalo se, že lidé trpící migrénou mají skutečně horší paměť. Ta se jim však zhoršuje mnohem pomaleji než lidem, kteří migrénami netrpí.
Vysvětlení těchto zjištění se hledá těžko, zejména proto, že nejsou známy přesné příčiny vzniku migrény. Podle Kalaydjianové je vliv migrény nepřímý. Lidé, kteří jí trpí, totiž užívají tlumící léky, které často vykazují ochranný efekt proti poklesu duševní výkonnosti ve vyšším věku. Jsou to také lidé, kteří žijí zdravěji – sportují, snaží se o zdravou stravu a dostatečně spí. Není však vyloučeno, že migrény jsou pro mozek určitým tréninkem, který jej zocelí a člověk je pak ve starším věku odolnější.
-kk-