Vzhledem k tomu, že se na pracovišti setkávají různí lidé různého charakteru, měl by právě zde nejvíce platit princip tolerance. Lidé se neliší pouze tím, jak vypadají a jaký mají majetek, ale hlavně tím, jak pohlížejí a reagují na věci.
Nedorozumění a hádky často vycházejí z toho, že lidé přisuzují věcem úplně jiné významy a také z toho, že každý člověk žije v určitém stereotypu a má dojem, že jeho myšlenky jsou vždy ty správné.
Ve zjednodušené verzi se lidé dají zařadit do těchto skupin:
- Perfekcionisté, kteří potřebují být za všech okolností dokonalí a bezvadní a to ve všem, co dělají. Musí si být jisti, že to co, dělají, je to pravé.
- Pomocníci jsou motivovaní touhou být užiteční a tím pádem nepostradatelní.
- Umělci identifikují sebe skrze své úspěchy.
- Romantici mají sklon upadat k melancholii, kdykoli se jim nedaří a mají pocit, že na něco nestačí, že to nedokážou.
- Pozorovatelé by nejraději nečinně seděli a sledovali situaci, než aby se do ní nějakým způsobem zapojili. Jejich samota a soukromí je pro ně možnost, jak uniknut ze světa, proto si je hlídají.
- Loajální skeptici vždy předvídají negativní důsledky všech akcí a jednání.
- Požitkáři by se nejraději míchali vždy a do všeho a hlavně tam, kde je veselo, mají rádi vzrušující aktivity a u ničeho dlouho nevydrží.
- Šéfové inklinují k tomu, brát si na starost lidi a situace, řešit vše pomocí práva a slušnosti.
- Prostředníci se rádi vyhnou konfrontacím a konfliktům.
I když se může jedna osoba v různých situacích projevovat všemi popsanými způsoby, má každý člověk primární typ svého chování.
-pk-