Generál Custer byl charismatický americký vůdce, který si myslel, že je neporazitelný. 25. června 1876 při bitvě u Little Bighornu zažil porážku, která přinesla smrt jemu i jeho mužům. Vzdor podobným selháním v dnešní době je kult charismatického lídra stále „in“. Úspěšnost firem ale není zásluhou jednotlivce, je to výsledek snah celé komunity.
Existuje zde zajímavé spojení, které vede zpět ke Custerovi a zmíněné bitvě. Jeho nepřátelé byli toho osudného dne rodilí Američané „vedení“ náčelníkem Sedícím buvolem. Jejich vize vůdcovství silně kontrastuje s jejím současným vnímáním v Británii a USA. Vedoucí funkce u kmene se nedědila – byla něčím, co si musela daná osoba zasloužit v očích lidí kmene. Nebyla to také pozice moci, ale spíše služby. Nejpřednější bylo blaho komunity a rozhodovalo se na základě shody. Žádný náčelník nemohl přikázat členu svého kmene, co má dělat. Musel inspirovat a přemlouvat své lidi, že to, co po nich chce, je pro jejich dobro.
A také zde byl jedinečný způsob, jakým vůdci z planin vyhledávali zpětnou vazbu od svých „podřízených“. Bývalo tradicí, že čas od času dal vůdce kmene ostatním veškerý svůj majetek. Následně musel čekat, co mu bude vráceno – někdy dostal víc než dal, jindy následkem nelibosti vůči své osobě nezískal zpět nic.
Je tu ponaučení, zvlášť když si uvědomíte současný trend vidět lídra jako vševědoucího a všemocného. Klíč k úspěchu v moderním podnikatelském světě neleží v moci, ale v zanícení lidí a umožnění rozvoje jejich plného potenciálu. Je to o rozpoznání lidí jako komunity a o získání jejich respektu. V tomto ohledu se mají současní lídři od indiánů co učit.
-av-