Zapojování rodičů do profesního života dětí bylo kdysi neslýchané. V současné době ale mnoho mladých pracovníků nejen zatahuje rodiče do své kariéry, ale také chtějí, aby nadřízení přivítali celou rodinu s otevřenou náručí.
Co začalo jako trend ve školách si našlo svou cestu i na pracoviště. Rodiče dávají pozor na děti, které (jak doufají) chtějí poradit se zásadními rozhodnutími a zaměstnavatelé se s tím nějak musejí poprat. Vítejte do věku rodičů „helikoptér“, kteří hlídají každý krok svých dospělých dětí. Od výběru školy po vypsání formuláře o práci. A dětem to často nevadí.
Zaměstnavatelé říkají…
Mladí uchazeči chtějí znát názor svých rodičů, než akceptují pracovní nabídku. To je rozumná reakce od někoho, kdo zrovna vyšel ze školy. Když ale někdo řekne náborovému manažerovi, že než potvrdí příjem pozice, musí se poradit s rodiči, taková situace zaměstnavatele děsí. Řada z nich se situaci přizpůsobila. Ne každý je ale ochoten to akceptovat.
Rodiče říkají…
Je pochopitelné, že armáda obětovala spoustu energie na to, aby ulehčila obavám rodičů dětí, které se rozhodly zvolit tuto cestu. Měly by i jiné instituce vynakládat ten samý čas a energii?
Scott Gingold je vedoucím marketingového průzkumu u firmy Powerfeedback a také otcem 18tiletého syna. Ten se setkal v době, kdy začínal pracovat, s nebezpečnými a nezdravými podmínkami. Kvůli tomuto incidentu se Gingold i jeho žena v jeho pracovním životě více angažují. To by mohlo překvapit každého, kdo by Gingolda znal, protože byl na vlastních nohou ve věku 16ti let. Tvrdí však, že doba se změnila. Zaměstnavatelé se podle něj v dnešní době příliš nezaobírají svými mladými zaměstnanci.
-av-