Přidejte komentář
Před vložením komentáře si prosím přečtěte následující pokyny
Přidáním názoru - příspěvku se zavazujete dodržovat tento Názorový kodex:
- Příspěvek nesmí obsahovat prokazatelně protiprávní obsah (odkazy na warez, navádění k třídní, náboženské nebo národnostní nesnášenlivosti apod.)
- Příspěvek neobsahuje spam (nevyžádané reklamní sdělení a odkazy)
- Příspěvek neobsahuje vulgarity
V případě pochybností o vhodnosti příspěvku rozhoduje názor redakce, příspěvky neodpovídající kodexu mohou být vymazány.
Souhlasím
Zdravím celý ImageLab! Závěrečnou myšlenku a navazující odstavec vytesat do kamene nebo uložit na plochu! ;) Bohužel i v roli kandidáta si člověk (až moc) často říká, jak si firma může daným způsobem/přístupem být schopná vybrat vhodného kandidáta. A tak se kandidát s odlišnou představou o kvalitě náboru otočí na patách a pátrá dál... K motivačnímu dopisu... jako kandidát ho píšu strašně nerad (protože se nad ním musí víc přemýšlet), ale jakmile jde o pozici, která je mi blízká, tak se to píše úplně samo. A proto je poznat rozdíl, když je dopis jen doplněk životopisu, a kdy, naopak, jde o stěžejní část, která budoucímu zaměststnavateli ukazuje, jak kladný vztah k té práci uchazeč má/bude mít. A co se týká praktických zkoušek, tak je někdy až úsměvné, že uchazeč dostane zadání zcela primitivního charakteru, kde už z omezení samotného zadání není schopen vytvořit nic jiného, než odpověď typu znám/neznám, vím/nevím. Pokud chci vědět, jak kandidát pracuje, tak mu přece nedám úlohu na 5-10 minut, ale nechám ho přemýšlet a pracovat(!) tak dlouho, dokud neuvidím, že s jeho přístupem a přemýšlením se s nastoleným problémem vypořádá či nevypořádá. Takže v těchto situacích se mi osvědčila odpověď, že zadaní je natolik primitivní, že se jím zajisté již někdo zabýval, a tudíž nemá smysl problém řešit na novo, ale stačí najít předchozí řešení někoho jiného. A pak je vidět bezradnost druhé strany, že se nedozvěděla ono tolik žádáné vím/nevím, znám/neznám, a teď, co s tím... Reference jsou také dobré, ale bohužel hodně závisí na tom, jak to dotyčný referující pojme, protože krátké odpovědi typu "dělal dobře", "máme s ním výborné zkušenosti" jsou bez dalších detailů k ničemu, a pokud detailnější informace i přes jasné otázky nepodává, tak tam něco nesedí (není to přímý nadřízený, kadidáta zná povrchně, něco tam "smrdí"), ale co to je, že? Sebehodnotící fáze zní jako hodně zajímavý prvek, který asi v minimální míře použije každý náborář, ale i přesto se zeptám - jak moc do hloubky, případně jakou formou je to nejefektivnější? Děkuji za odpověď.