Ve vašem článku se uvádí, že pouze firemní kultura zajistí angažovaného a spokojeného zaměstnance. To je jen částečná pravda, neboť pokud firma respektuje individualitu jednotlivců, kteří navíc pracují v pozicích, které jim umožňují dělat práci jež je baví a naplňuje, mají dostatek pravomocí a kompetencí k provádění jim svěřených úkolů a ostatní kolegové jsou natolik kultivovaní, že se vzájemně respektují a jsou schopni a ochotni spolupracovat i přes osobní antipatie, pak jsou tito jedinci angažovaní a spokojení. Samozřejmě každá firma musí mít definovaná pravidla (procesy), které dávají jasné limity pro spolupráci. A zde záleží na tom, jak je firma sofistikovaná a dokáže z procesů odstraňovat duplicity a hluchá místa pro to, aby otevírala prostor pro efektivní spolupráci. Je dosti naivní si myslet, že budou všichni ve společnosti kamarádi a budou si sympatičtí, tak to nefunguje ani v reálném životě, a proto, pokud se násilně vnucuje tento přístup, dojde jen k tomu, že se lidé přizpůsobí, ale nebudou spokojení a podpoří se jen neupřímné a licoměrné prostředí, ve kterém se bude dařit pouze těm, kteří nemají příliš rovnou páteř. Spíše než mudrovat nad tím, jaká má být firemní kultura, by bylo rozumné znovu učit lidi vzájemnému respektu a toleranci vůči odlišnostem, neboť to, že každý člověk je originál, a každý je v něčem mimořádný, dává potenciál pro pokrok, nikoli posuzování jednotlivců pomocí předsudků o tom, že pouze extrovert je vhodný na toto a introvert zase na něco jiného, že ten který je všude vidět je schopný (někdy je to jen kamufláž), že pokud jsem oblíben a je mi někdo nesympatický, tak jej vyštípu tím, že jej budu pomlouvat a bojkotovat jeho práci. Toto vše může bez problémů fungovat všude s plnou podporou, pokud neexistuje vzájemný respekt. Firemní kultura je pojem, který je schopen pouze lépe či hůře popsat reálný stav a v poslední době se stává doslova posedlostí, která však nic neřeší.
Děkuji za váš komentář. Mám pocit, že polemizujete s něčím, co v článku není. Možná nerozumíme pojmu firemní kultura stejně. Já chápu firemní kulturu jako soubor norem, hodnot a postojů, který se díky vzájemným interakcím jednotlivců ustaví v každém sociálním systému, tedy i ve firmě. Je to tedy vlastnost sociálního systému, nikoliv jeho členů. Zcela souhlasím, že respekt je důležitým atributerm, který by měl být součástí každé "dobré" kultury. Stejně tak s vámi souhlasím co se diverzity týče. Ano, jistá diverzita je užitečná. Nicméně diverzita spočívající v nerespektování sdílených hodnot už ne. O významu firemní kultury je na světě přesvědčeno mnoho lidí, viz bohatá literatura vzniklá za posledních 50 let. S přátelským pozdravem David Brož
Angažovaný zaměstnanec vs. firemní kultura
Odpovědět
Re: Angažovaný zaměstnanec vs. firemní kultura
Odpovědět