Jaká byla vaše cesta k tématu agility?
Kdysi jsem vedl mezinárodní tým v neziskovém dobrovolnickém sektoru a zároveň pracoval v aerospace průmyslu na velkých projektech (představte si NASA, ale pro Evropu). Tyto zkušenosti v kombinaci s přemýšlením nad mou dlouhodobou osobní vizí a touhou po osobním rozvoji mě přivedlo na cestu k agilitě.
Na agilitě mě primárně lákalo a dodnes inspiruje, že stojí na principech, které jsou pro většinu z nás přirozený selský rozum, přetavený do oblasti obchodu a průmyslu. Lidé, jejich spokojenost, udržitelné tempo fungování, rozvoj, nejsou bokem, ale naopak ve středu spolu s důrazem na výsledky a jednoduchost.
Nejčastěji si asi lidé představí softwarový vývoj, ovšem agilita má silné kořeny ve výrobním průmyslu (japonské automobilky, apod.) a do velké míry se dá úspěšně aplikovat prakticky všude, kde je skupina lidí vytvářející něco pro druhé. V České republice je velká agilní komunita, do které se snažím co nejvíce zapojovat, protože v počtech je síla a lze tak dosáhnout opravdové změny fungování firem.
Proč jste se rozhodl změnit pracovní dráhu a přejít ke školení agility?
Čím dál víc mě bavila práce s lidmi a uvědomoval jsem si, že spoustu našich každodenních problémů má ve své podstatě jen několik základních příčin.
Agilita a její principy mi sedly hlavně proto, že při správné aplikaci vedou lidi k udržitelnému a šťastnějšímu fungování - ať už mluvíme o manažerech, kteří mají větší dopad a lepší výsledky, o lídrech, kteří jsou schopni rychle a efektivně rozvíjet svou firmu a dosáhnout svých vizí, zaměstnanců, kteří se rádi probouzejí ke smysluplné a hodnotné práci, nebo zákazníků a uživatelů, kteří dostávají produkty, které rádi používají. Toho všeho lze dosáhnout tempem, které je dlouhodobě udržitelné.
Z jakého důvodu mají firmy zavádět agilní principy práce?
Zákazníci vyhledávají služby a produkty, které jim pomáhají řešit jejich problémy, situace a zlepšovat život. Když jako firma nestíháme reagovat na existující, měnící se a vznikající potřeby zákazníků, tak jsme v nevýhodě, protože začnou hledat řešení svých potřeb jinde.
Jaké změny máte na mysli?
Změny přichází neustále z mnoha směrů a není v lidských silách o všem vědět, na všechno se připravit a naplánovat. Může se jednat například o to, že konkurence vymyslí lepší řešení, objeví se nepředvídatelný problém, potřeby uživatelů se vyvíjí a my nereagujeme dostatečně rychle, nebo vůbec, disrupce na trhu (např. ekonomie, politika a legislativa, přírodní události, atd.), nové společenské trendy (ekologie, elektromobilita,..), technologický pokrok jako umělé inteligence (ChatGPT, atd.) a v neposlední řadě třeba demografické změny. Proto je daleko důležitější tento fakt akceptovat a budovat takovou organizaci, která je schopná se adaptovat na změny v takovém tempu, v jakém na ně narážíme.
Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?
Příklad z IT světa k zamyšlení: Jak vaše firma reagovala na nedávno otevřenou a veřejně dostupnou AI ChatGPT, Midjourney, nástroje pro vývojáře aplikací i kreativní role (syntéza řeči, videa)? Jste připraveni na situaci, kdy například konkurenční tým bude mít (se stejným počtem lidí jako vy!) klidně i 10x vyšší produktivitu? V tom jsou agilní principy důležité, protože velice dobře fungují v komplexním prostředí (pravidla hry i hráči se mění, cíl se hýbe).
Má na to vše vliv, jak firma funguje interně?
Schopnost udržovat krok, nebo dokonce udávat směr, velice souvisí s vnitřním fungováním firmy (proč, jak a co děláme a jakou k tomu aktivně budujeme firemní kulturu, komunikaci a vztahy) a řekl bych, že až druhotně s našimi produkty nebo službami. Každá organizace je schopná nějakou dobu fungovat setrvačností, než se tyto věci nasbírají v takové míře, abychom si jich všimli a začali reagovat. V tu chvíli už ale může být pozdě, nebo minimálně nás náprava bude stát hodně úsilí.
Proto je důležité měnit firmu vědomě už dnes, kdy nad průběhem máme větší kontrolu, než až v reakci na vnější podnět s rizikem, že vlak už ujel. Firmy typicky nejvíc řeší témata okolo zrychlování, snižování nákladů a růstu. Za těmito obecnými řečmi se potom skrývají konkrétní problémy související často se zrychlením vývoje produktu, příliš svazujícími procesy, potřeby svižnější odezvy na reakce od uživatelů, zkrácení času mezi nápadem nebo příležitostí na trhu a výsledným produktem. Agilní principy dokáží pomoci se všemi těmito oblastmi.
Čeho se tedy vyvarovat?
Než se rozhodnete pro aplikováním agilních principů, potřebujete vědět, kvůli čemu to děláte. Například cesta ke zrychlení vývoje je jako cíl v pořádku, ovšem pro krácení času “od myšlenky k produktu” (“Time to market”) bude potřeba volit cestu nejspíš trochu odlišnou a často začít na jiných úrovních firmy.
Další chybou je pouze kopírovat principy a ne procesy nebo nástroje. Když chcete dosáhnout zásadních změn ve fungování, zřídka budete úspěšní jen se slepým kopírováním procesů a vnějších projevů od druhých. Každá organizace má unikátní kontext: vnitřní (lidi, firemní kulturu a hodnoty, “proč” a “jak” věci děláte, procesní omezení, atd.) i vnější (situace na trhu, historická doba, konkurence, v jaké zemi žijete, atp). Co doporučuji dělat je to, že vezmete principy, na kterých stojí kvalitní a svižné organizace, ve kterých lidé chtějí pracovat, a uvaříte si z nich krok za krokem řešení pro vaši konkrétní situaci. Nebuďte Kargo kult.
Co je „Kargo kult“?
Tento společenský fenomén vznikl na jižním Tichomoří během druhé světové války. Domorodci se během války setkali s technologiemi a materiální kulturou západního světa - letadla přivážela na vojenské základny zboží “cargo” a vojáci jim občas něco z toho darovali (nástroje, jídlo). Po konci války letadla i základny zmizely. Domorodci věřili, že “dary od bohů” přivolají zpět tím, že budou napodobovat chování a praktiky západních vojáků (letiště, základny, pochodování vojáků, letadla, nástroje…). Dodnes někteří domorodci pravidelně provádějí rituály v bambusových maketách letadel a věří, že se díky tomuto napodobování opět objeví zboží.
Jaké má agilita hlavní oblasti?
Opravdová změna na agilní fungování je ve své podstatě určitá změna firemní kultury, hodnot a myšlení, proč a jak věci děláme. Na obecné úrovni existují čtyři hodnoty agilního manifesta a jeho dvanáct principů. Z toho pak vychází veliké množství konkrétnějších způsobů implementace.
Zdroj: Libor Zakopal
Hlavní oblasti agility se dají shrnout zhruba jako: velice rychlé učení se díky zpětnovazební smyčce nad naší prací a její hodnotou pro uživatele. Velice úzká spolupráce se zákazníky. Vývoj motivovaný primárně hodnotou pro uživatele. Zjednodušování a silný důraz na eliminaci neefektivit a složitostí (např. automatizace, komunikace a rozhodování). Lean principy (tzv. “štíhlá výroba”). Agilní principy a z nich vycházející metodiky (Scrum, Kanban, Extreme Programming, SAFe, LeSS, UnFix,, atd.).
Pod těmito oblastmi se skrývá celkem obsáhlý soubor principů, změn, přístupů, technik, soft skills, inženýrských přístupů, managementu, produktového plánování, vývoje, atd.
Pokračování rozhovoru v 2. části.
Libor Zakopal je kouč agility a také nezávislý lektor ve společnosti ICT Pro. Svou prací pomáhá leaderům, Scrum Masterům i týmům ve firmách s vyřešením efektivnějšího fungování, doručování výsledků a dosahování cílů s využitím organizační kultury jako strategického nástroje. Jde na to přes řešení skutečných příčin, rozšiřování toolboxu a posouvání dovedností pomocí aplikování principů Agility, Leanu a Leadershipu s kořením soft skills a produktového managementu.