Působíte ve vedení jedné z předních českých společností v oblasti IT služeb, přesto o vás samotném internet mnoho informací neprozradí. Povíte našim čtenářům více o vaší profesní historii a působení ve společnosti COMPUTER HELP?
Letos prvního března jsem začal kroutit 20. rok ve firmě. Přesto je to mé osmé zaměstnání. Než jsem nastoupil, pracoval jsem jako specialista datových komunikaci a získal také obchodní praxi ve společnosti Wincor-Nixdorf, kde jsem zaštiťoval in-store prodej pokladních systémů pro Tesco v ČR, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Do společnosti COMPUTER HELP jsem nastoupil na pozici vedoucího obchodního oddělení. Líbilo se mi, že to není korporace, ale středně velká IT firma se zajímavou kulturou a historií, kterou si začala budovat ještě v době před revolucí.
Kam se za tu dobu firma posunula? V čem konkrétně spočívá dnes její přidaná hodnota pro zákazníky?
Když jsem nastupoval, COMPUTER HELP se věnoval primárně vzdělávání a služby jako prodej, podpora a vývoj se realizovaly v poměrně malém rozsahu. Postupně se nám podařilo rovnoměrně posílit všechny pilíře tak, aby firma mohla nabízet ucelený servis. Zákazník si například koupí licenci na software nebo technologii, potřebuje na to své lidi proškolit, případně zjistí, že ji využívá nárazově a proškolení je neekonomické, tak si objedná naše specialisty na správu. No a když už jednou technologii má a potřebuje z ní dostat vyšší výkon, tak mu na to naprogramujeme aplikaci na míru. Vznikla z toho báječná symbióza, která funguje. Trh se každopádně vyvíjí. Dnes vše spolu daleko více souvisí a v řadě oblastí došlo k nahrazování – např. servery se postupně nahrazují hostovanými službami. Podobná změna nastává i u licencí. Zároveň se rozrůstá počet koncových zařízení, jako jsou chytré telefony, tablety...
Zesilující trend využívání cloudových služeb zmínil už v našem loňském rozhovoru váš kolega Jan Pavel. Co k němu firmy podle vás vede?
Myslím, že zájem je oboustranný – nejen na straně výrobců, ale i na straně zákazníků. Obecným podnětem je podle mě hledání racionality a efektivity. Mnohdy to na první pohled vypadá, že jsou zákazníci vystaveni marketingové „masírce“ ze strany výrobců, kteří straší, že už nebudou podporovat tradiční software, ale jen cloud a podobně. Výrobci ale musí inovovat, jinak zahynou. Musí se adaptovat na technologie jako cloud, který tu s námi už nějakou dobu je. A když inovujete pro všechny zákazníky najednou je to prostě efektivní. A zákazníci též dostanou nejnovější inovace hned.
A zákazníci?
Po nějaké době vidíme, že postupně překonali psychickou bariéru – obavu z toho, že cloud je nebezpečné prostředí, kde jejich data nejsou dobře chráněna, případně jsou chráněna hůř, než když je budou mít doma v serverovně. Takové debaty jsme vedli zhruba pět let nazpátek. Teď už ví, že tak zabezpečenou serverovnu, jako třeba Microsoft nebo Amazon, nejsou schopni sami za rozumné náklady zajistit. Proto řešíme hlavně to, jak cloud co nejlépe využít pro konkrétní potřeby.
Jaké potřeby například řešíte?
Rozmanité. Nabídka cloudových služeb se rozrostla tak, že do cloudu můžete ukládat prakticky jakákoliv data. Nejjednodušším příkladem jsou situace, kdy se tým pravidelně podílí na tvorbě konkrétního dokumentu. Může se jednat o nabídku, dopis, smlouvu nebo třeba report apod. V tradiční podobě dokument koluje napříč firmou, vzniká několik verzí a trvá relativně dlouho, než vznikne finální podoba. Když se k němu za rok někdo vrátí, netuší, zda otevřel právě tu finální verzi, která odešla třeba ke klientovi nebo kandidátovi. Dalším případem jsou data uložená v databázích, která je potřeba paralelně sdílet s více stranami. V cloudu je tato služba přirozenou součástí. Ve vlastní serverovně byste na to musela vynaložit nemalé náklady. Řešíme také třeba zálohování dat v cloudu jako pojistku pro případ pádu vlastní infrastruktury...
Jak velkým přínosem může být cloudové řešení například pro HR, na které sedí váš uvedený příklad?
Velkou výhodou je pro personalisty vedle možnosti sdílené práce s daty hlavně jejich zabezpečení, regulace přístupu a správy konkrétními osobami. Zároveň je zajištěn i soulad s GDPR a dalšími legislativními požadavky, které řeší. V tomto oboru je skutečně velký potenciál pro využití...
Podle posledních údajů Českého statistického úřadu používá cloudová řešení více než čtvrtina českých firem. Odpovídá to i vaší zkušenosti?
Já si dokonce myslím, že každá společnost se dnes nachází v přechodu do cloudu, jen ne všechny to takto vnímají. Kdyby firmy skutečně poctivě analyzovaly aplikace, které používají třeba jen pro zjišťování zpětné vazby od zákazníků či jinou drobnou agendu, tak zjistí, že se jedná právě o cloud. Například Microsoft Teams je ryze cloudovým nástrojem, který dnes využívá řada zaměstnavatelů k běžné komunikaci ve firmě a který už zároveň nemá svůj tzv. on premise protějšek doma. Jasný důkaz, kam tento trend směřuje.
Dá se obecněji říci, kdy je pro firmu výhodnější upustit od vlastních technologií a serverů a přejít právě k hostingu?
My jsme vlastně aktuálně v situaci, kdy klientům připravujeme vždy obě varianty pro jejich potřeby. Tedy připravíme návrh vlastní serverovny za určité náklady a proti tomu vždy už rovnou nabízíme cloudové řešení. Zásadní otázka však nespočívá v ceně – tedy co je výhodnější, je i lepší. Zhruba po 2,5 letech totiž provoz cloudového řešení bude dražší, avšak jeho nespornou výhodou zůstává aktuálnost a množství vlastností, které vlastní serverovna není schopna obsáhnout. V cloudu nemusíte třeba řešit to, že každé oddělení má jinou verzi systému, které spolu vzájemně nekomunikují. Finanční argument tedy padá a je třeba porovnávat spíše přínosy řešení.
Jaké?
Existují data, o kterých si myslíme, že nemá smysl dávat do cloudu a opačně. Například pokud řešíte lokální výrobu a výrobní proces, který čerpá data z vaší databáze, nedává smysl ukládat data externě mimo firmu. Naopak má smysl řešit například jejich zálohu či replikaci pro případ výpadku, který by mohl podnik ohrozit. Opakem jsou data třeba pojišťoven či obchodních poboček, které mají širší geografické pokrytí a potřebují mít sdílený přístup. Umíme pomoci oběma stranám, ať už s přechodem na cloud nebo zařízením interní sítě, avšak řešení bude vždy individuální.
Je cloud vhodný i pro menší společnosti?
Obecně se domnívám, že cloudové technologie jsou vhodné pro firmu každé velikosti. Kde jsou ale primárně vhodné, jsou firmy, které prochází změnou – ať už rostou nebo se zmenšují nebo třeba mění své zaměření. Právě se změnou jim cloudové technologie mohou jedině pomoct. Na vlastní infrastruktuře by totiž změny dosahovaly poměrně těžko, zatímco v cloudu si novou službu v uvozovkách naklikají a jedou dál.
Proč by si měl klient vybrat právě COMPUTER HELP při řešení svých potřeb v oblasti IT?
Je to poměrně prosté. Často se setkáváme s nálepkou, že v IT pracují jen divní lidé, a snažíme se z toho aspoň trochu vybočovat. Pro nás je klíčová hlavně komunikace a domluva se zákazníky. Zároveň jim vždy říkáme výhradně pravdu, ctíme realitu a snažíme se hledat způsoby, jak s našimi zákazníky dlouho zůstat. Nejsme lovci, jsme spíš farmářská firma a dlouhodobý vztah je pro nás tím nejcennějším.
Jak vnímáte rok 2020 z pohledu požadavků firem na IT vzdělávání a služby?
Přesto, že výrobci prezentují cloudová prostředí jako jednoduchá na implementaci, my vidíme, že opak je pravdou. S rostoucími nároky na zabezpečení, konzistenci dat, soulad s předpisy a další, je tento přechod spíš náročnější. Samozřejmě to má dopad i na vzdělávání – donedávna se učil výhradně Excel, dneska část trhu přebírá cloudová služba Office 365. Také se domnívám, že dále bude sílit trend týmové spolupráce a práce ve virtuálních týmech na dálku. Pevně věříme tomu, že naše specializace pomůže klientům se zorientovat ve světě měnících se technologií a požadavků.