Jak jste řekl, máme mnoho nástrojů a máme přístup k umělé inteligenci, která nám pomáhá vyhodnocovat situace mnohem lépe a mnohem efektivněji. Děláme průzkumy mezi zaměstnanci v rámci kterých se ptáme, jak dobře znají procesy, jak změny ovlivňují jejich práci, zda jsou spokojeni či jak se cítí. To ale dělá skoro každá větší firma, aby zjistila, jak se jako společnost může rozvíjet, co by mohla zlepšit.
V posledním roce jsme ale zvýšili frekvenci takových průzkumů a neděláme jenom tyhle velké, ale čas od času také menší kontrolní, během kterých opravdu zjišťujeme, jak se lidé cítí, co by potřebovali. A můžeme si je dovolit dělat často, protože na to máme procesy, které analyzují data samozřejmě mnohem rychleji. Co je ještě lepší, je to, že můžeme analyzovat nejen stylem od jedné do deseti, ale také prostřednictvím komentářů, které lidé uvádějí na základě klíčových slov.
Nástroje mohou analyzovat i pocity zaměstnanců mnohem lepším způsobem a to nám dává opravdu lepší vhled do toho, jak se lidé skutečně cítí, jak vnímají současnou pracovní situaci a jak se můžeme jako společnost dále zlepšovat a zlepšit i zaměstnaneckou zkušenost, aniž by nám to zaměstnanci museli říkat přímo. Protože někdy už jsou velmi frustrovaní, než nám napřímo řeknou, s čím nejsou spokojeni.
Ano, nepracovala jsem v HR po celou svou kariéru, ale mé hodnocení by bylo takové, že HR tu bylo vždy, když jsem jej potřebovala. Když jsem nastoupila, tak jsme zrovna vybudovali naše v té době takzvané centrum sdílených HR služeb v Praze, kde jsme soustřeďovali administrativní procesy pro celou Evropu. Udělali jsme první krok k tomu, abychom měli obchodní HR partnery, kteří budou mnohem strategičtějším podporovatelem byznysu.
V průběhu času, a to samozřejmě také umožnila technologie, jsme přinesli mnohem více standardizované služby, jako je například poradenství, a dnes poskytujeme služby i na dálku prostřednictvím videa a chatu. Jsem nyní na pozici HR ředitelky pro střední a východní Evropu, a když jsem měla při nástupu pohovor s výkonným ředitelem našeho regionu, tak jsem mu řekla, že nechci být ten typ osoby, který bude jen vykonávat stanovená rozhodnutí, ale že se chci na těchto rozhodnutích podílet a být součástí diskusí o nich. A věřím, že to tak dnes opravdu je.
HR ve společnosti SAP udělalo opravdu velký krok v rámci řízení organizace spolu s těmi, kteří působí v oblasti prodeje a dalších funkcích. Lidé jako já tak nemusejí mít zatíženou hlavu starostmi o administrativní procesy apod., protože máme přístup k datům z jakéhokoliv zařízení.
To znamená, že když sedíme na poradě a zaměříme se najednou na témata, na která bych jindy řekla, že vytvořím přehled a prezentaci do dvou týdnů, tak nyní mohu data otevřít ihned a získat tak aktuální přehled.
Technologie rozhodně pomohla k růstu HR a umožňuje nám být mnohem větším odborníkem v oblasti lidských zdrojů. Už nepracujeme v obecné rovině, ale opravdu jako strategičtí partneři, kteří mluví o trendech v HR, které chtějí implementovat. To byl podle mého názoru obrovský posun v naší oblasti za těch 15 let.
Když jsme se ptali zaměstnanců, jakým způsobem by se jim líbilo pracovat v postpandemické situaci, tak jsme zjistili, že to nevidí úplně na home office, ale také ani stoprocentně na kancelář, takže to bude spíše takový hybridní model. Lidé by chtěli být flexibilní a rádi by si vybrali, ale stále jim v této době home officů chybí sociální faktor, interakce s kolegy, potkat se na kávě a povídat si, aniž by si to museli naplánovat a dívat se na sebe skrze obrazovky.
Směřujeme do nějakého hybridního světa, ve kterém umožníme flexibilní pracovní model všude tam, kde to bude možné. Naučili jsme se, že často musíme intenzivně řešit pracovní právo. Věřím, že uvidíme změny i na straně vlády, protože si během pandemie uvědomili, že změna je nutná i na této úrovni. Rozhodně je ale naším cílem umožnit zaměstnancům pracovat takovým způsobem, který je pro ně nejlepší, aby se jim dařilo a byli co nejkreativnější. Jsem si jistá, že v oblasti rozvoje v SAPu, kde kolegové spoléhají na živou týmovou práci, budou lidé pracovat z kanceláře o trochu více, než ti z oblasti prodeje. Ti byli stejně vždy u zákazníků a byli nebo jsou zvyklí na práci ve vzdálenějším režimu.
Myslím si ale, že se ocitneme někde uprostřed. Dva až tři dny v kanceláři a zbytek dní na home office. Z pohledu zaměstnavatele bychom to určitě rádi umožnili v souladu s lokálním pracovním právem a s předpisy v dané zemi.
Pokračování článku se Sabrinou Dick najdete zde. Dozvíte se o něm na HR News nebo našich profilech na sociálních sítích (LinkedIn a Facebook).
Rozhovor najdete také v originálním anglickém znění ZDE.