Přání zaměstnanců se poměrně signifikantně liší od toho, co si my zaměstnavatelé myslíme a co považujeme za benefity. Na prvním místě samozřejmě zůstávají peníze. Když se zeptáte zaměstnance, co by chtěl, tak odpoví třináctý a čtrnáctý plat, to se prostě nemění. Mezi další požadované benefity patří dovolená navíc, příspěvek na dovolenou a volnočasové benefity. Nyní se hojně ukazuje, že by zaměstnanci ocenili dorovnání platů v případě krátké nemoci nebo volno v případě krátké nemoci.
Zaměstnavatelé se plošně chlubí tím, že poskytují občerstvení na pracovišti (ovoce, káva). Zaměstnanci přitom toto za benefit nepovažují. Přijde jim to automatické. V dnešní době, kdy máme velmi nízkou nezaměstnanost a i předpoklad pro příští rok je maximálně pětiprocentní nezaměstnanost, tak se to určitě výrazně nezmění. Zaměstnavatelé také hodně zmiňují pružnou pracovní dobu, což mně osobně přijde fajn, ale vůbec se to neukázalo na straně zaměstnanců. Ne, že by za to zaměstnanci nebyli rádi, ale považují to, pokud to povaha jejich práce umožňuje, za běžný faktor.
Liší se velmi. Největší rozdíl je v home office. Práce z domova je nejvíce poskytovaná v Praze a ve středních Čechách, jakmile překročíme hranici středních Čech, tak vlastně poskytování home office klesá.
U kancelářských pozic je to zmiňovaný home office, pružná pracovní doba, která není až tak běžná v jiných odvětvích. Ale co se týká volnočasových benefitů nebo příspěvků na dovolenou, to je všude stejné, tam nejsou rozdíly.
Mnoho lidí investuje do zdraví. Například volnočasové benefity využívají na to, aby si zašli na masáž, do lékárny, aby si došli zacvičit. Také se více vzdělávají. Začali nakupovat věci do školy pro děti, aby ušetřili peníze, které dostanou ve mzdě. Na to vše používají volnočasové benefity.
Je to matematický rozdíl. To, co se nejméně poskytuje ze strany zaměstnavatele a co by chtěli zaměstnanci, tak tam nejvíce rezonuje dorovnání platu v krátké nemoci. Díky našemu průzkumu jsme zjistili, že se změnil fakt, že se zaměstnavatelé začali ptát svých lidí, jaké benefity by chtěli.
Samozřejmě existují a v čase se to moc nemění. Jako příklad bych uvedla, že zaměstnavatel například vybere „fitko za rohem“, kam by měli zaměstnanci za super cenu chodit, ale nikdo tam nechodí. Možná překvapivě je to také školka, kterou zařizuje zaměstnavatel, to nevyšlo v průzkumu jako dobrý benefit. Je to samozřejmě bráno plošně, takže když spočítáme průměr, tak to není žádaný benefit. Ale záleží samozřejmě na společnosti, jestli tam pracují více ženy, jestli tam pracují více mladí lidé, kteří mají děti atd. Ani dog frindly office už není žádaná jako dříve. Což může souviset s home office, kdy mají majitelé více času se starat o své mazlíčky.
Mohu říct, že kovářova kobyla v našem případě nechodí bosa a máme výborné benefity. Máme samozřejmě stravenky na té nejvyšší možné hranici, která je ekonomicky uznatelná, máme volnočasové benefity, spoustu dnů dovolené - až 34.
Také moc ne a musím za sebe říci, že mi neomezená dovolená přijde v podstatě jako takový marketingový trik. Většinou společnosti, které ji mají, tak si zaměstnanci stejně volno vybírají jen lehce nad rámec zákonné dovolené. Pravděpodobně, když máte pocit, že si můžete vzít dovolenou kdykoliv, tak to pořád odkládáte a stejně si ji musíte naplánovat, abyste zvládal i svou práci. Je prokázáno, že i když máte neomezenou dovolenou, tak si zaměstnanci v průměru berou 25 dnů za rok.