Můžete z vaší pozice konzultanta v oblasti vzdělávání a rozvoje ohodnotit, jakým způsobem se společnost Albert vypořádala s pandemií? Pomohou nově získané poznatky dalšímu rozvoji?
Když si vzpomenu na období, kdy pandemie začala, tak to byl rok změn. Bylo to velmi náročné období, ale zároveň jedna velká příležitost pro nás jako pro Albert. Znamenalo to pro nás, ale určitě i pro ostatní firmy, změnit věci, které byly zažité. Byli jsme zvyklí setkávat se denně a nejednou jsme se mohli vidět pouze online.
Co konkrétně změny znamenaly pro váš vzdělávací útvar, který také musel upravit principy fungování?
Museli jsme nabídnout kolegům a všem zaměstnancům úplně jiný styl práce. Podívali jsme se proto na trh a zjistili jsme, jestli existují firmy, které nám s touto situací dokáží pomoci. Museli jsme se začít koukat na věci jiným pohledem. Do té doby bylo zažité, že školení jsou prezenční, byla do dosud ta nejlepší známá forma.
Strach jsme měli také z toho, že přestaneme lidi úplně vzdělávat. Ale sama pandemie byla vlastně hodně o vzdělání. Situace přímo vybízela naučit se něco nového. Právě proto jsme poptali trh. Stavíme na tom, že je dobré být připraven. Díky tomu, že jsme na digitalizaci našich procesů pracovali už před pandemií, tak jsme byli o krok napřed a to byla velká výhoda.
Jak to fungovalo v době, kdy zaměstnanci nemohli do kanceláří?
My jsme v té době zjistili, že potřebujeme podpořit manažery a týmy v jiných dovednostech, například práce na dálku, přes plochou obrazovku. Šlo především o změnu myšlení. Začali jsme se soustředit na pomoc v digitální sféře, hodně jsme spolupracovali s Microsoftem, který nám nabídl platformu Teams. Zároveň jsme nenabízeli jen technické dovednosti, ale více jsme se zaměřili i na soft skills.
Podívejte se na celý rozhovor Michala Kankrlíka s Janem Smržem
Změnila se situace, i co se týká komunikace s dodavateli, jejich připravenosti poskytovat služby v adekvátní formě?
Pro dodavatele to byla velká výzva, protože oni také museli ze dne na den změnit styl fungování. Byli dodavatelé, kteří reagovali velmi pružně, protože dokázali svůj obsah z prezenční formy překlopit do online prostředí. Rezervy jsme viděli ve změně obsahu, ale v průběhu roku se vše zlepšilo. Tato situace nám ukázala, kdo je flexibilní a kdo je rezistentní a čeká, že se za měsíc vše vrátí zpátky do starých kolejí. Ale teď je jasné, že zpátky už se nevrátíme nikdy.
Vrátí se vzdělávání do původního stavu? Jaká je vaše predikce?
Prezenční forma vzdělávání se postupně částečně vrátí, ale moje predikce je, že to bude kombinace. Dnes je obsahu na trhu dost a je potřeba ho lépe selektovat. Toto právě nabízíme našim zaměstnancům. V rámci pandemie jsme začali pracovat na interních webech. Vytvořili jsme dva základní portály. Jedním je „Digitální akademie“, kde našim kolegům nabízíme vytvořený obsah, jak se ideálně nalodit do digitálního prostřední. Další web je „Moje vzdělávání“, kde je obsah rozdělený do konkrétních oblastí, které potřebují pro svůj rozvoj. Využíváme různé nástroje, které možná dělají vzdělávání i zábavnější.
Změnily se požadavky na vzdělávání, které souvisí s kompetencemi a znalostmi zaměstnanců? Posunul se nějak požadavek na fungování vzdělávacího útvaru?
Kompetence se nezměnily, spíše se některé posilují, nicméně je dobré mít mix, nic nevyzdvihovat, ale mít kombinaci. Dnes je vzdělávání i o různých generacích, protože každá vám nabízí něco jiného. My se musíme naučit toto propojit, aby každá uměla vytěžit z té druhé to maximum. Je to jedna z cest. Digitální sféra někomu nemusí být příjemná, protože má radši prezenční školení, musíme ho tedy nějakým způsobem také nabízet, ale bude tam digitální stránka, která s tím půjde ruku v ruce.
V rámci všech změn jistě vytváříte nové obchodní modely, jiný způsob strukturalizace dodavatelů. Jakým způsobem se na tom podílí například společnost ASIANA?
V covidové době jsme potřebovali flexibilitu, dynamičnost a rychlost, kterou vyžadujeme od dodavatelů a právě s tím nám ASIANA pomáhá. Vidíme velkou přednost v její znalosti trhu a rychlost spolupráce, ať už mezi námi nebo mezi ASIANOU a naším koncovým dodavatelem. My ji využíváme jako prostředníka, kdy ona nám ulehčuje interní administrativu, samotný zákazník to vůbec nepozná.
Již desetiletí slýcháme, že HR je vůči managementu v ne příliš příjemné pozici, kdy management nebere HR moc vážně. Posunula pandemie personalisty trochu výše?
Za mě ano. Ono to bylo o spolupráci všech, provazovalo se to. Ta doba propojila světy navzájem. My tam přinášíme věci, které jsme nevěděli, že budou potřeba. Je to také o digitalizaci a automatizaci, velký trend do budoucna.
Albert má velkou variabilitu profesí, od skladníka po manažera, jak lze ve vzdělávání obsáhnout takové množství lidí?
Stavíme na tom, že se snažíme lidi do vzdělávání vtahovat. Zjišťujeme potřeby těch lidí, to funguje nejlépe. Hodně se jich ptáme, jaká mají očekávání a vize. Náš osobní pohled může být zúžený a je potřeba mít experty z dalších oddělení, kteří nám pomohou najít správný směr. A my už se potom ten produkt snažíme najít a vytvořit tu správnou cestu.
Co se bude dít v oblasti HR a vzdělávání – jaké budou technologické trendy?
Každý vnímáme, že je velké množství přísunu informací a do budoucna toho bude víc a víc. Musíme tu cestičku vyšlapat tím, že se podíváme, co na trhu je. Napasovat to na potřeby zaměstnanců a nabídnout různými formami – prezenční, kombinace, virtuální realita - je potřeba vědět, pro jakou cílovou skupinu bude ta forma optimální.