Každý čtvrtý člověk vyhoří. Kolik, že je vás v kanceláři?
Dle odborníků Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kteří syndrom vyhoření mapují do r. 2014, se vyhoření týká kolem 20 – 27 % populace. Těžko říci, kde je realita, protože k odborníkům se samozřejmě odhodlá jen část osob, které vyhoření zažívají na vlastní kůži, a také ne každý toto přizná. I tak nejsou čísla rozhodně zanedbatelná. Vyhořením si tedy projde každý čtvrtý až pátý Čech.
Jak vznikl pojem vyhoření, jak se jeho výskyt vyvíjí?
Od roku 1974, kdy burn-out v jednom ze svých článků popsal psycholog Herbert Freudenberger, jeho výskyt razantně narůstá. H. Freudenberger si vyhořením sám prošel a skrze psaní deníku sledoval, co se v jeho mysli odehrává a hledal z něj cestu ven. Svým životním stylem se do vyhoření řítil raketovou rychlostí.
Enormně miloval svou práci. Byl uznávaným odborníkem. Vedle klinické praxe stál u zrodu kliniky pro bezdomovce a drogově závislé, kde působil jako dobrovolník. Pracoval skoro bez vydechnutí od nevidím do nevidím, s minimem spánku. A to po mnoho let. Do té doby než ho burn-out dohnal.
Jak si stojí ČR v oblasti vyhoření v porovnání se světem?
Ve srovnání s jinými zeměmi patříme k průměru. Dle mezinárodní studie STADA Health Report 2022 až 60 % dotazovaných už si vyhořením prošlo nebo se mu blíží. Takže se u nás ve srovnání s jinými zeměmi nejedná o nestandardní čísla. Zajímavostí jsou regionální rozdíly v rámci ČR.
Podle výše uvedené studie UK se burn-out podstatně více týká severovýchodu než jihozápadu ČR a mezi nejohroženější profese patří ty, které jsou spojeny s velkou zodpovědností a kontaktem s jinými lidmi. Nejvíce postiženi jsou lékaři, zdravotníci, učitelé a soudci, vrcholoví manažeři a řídící pracovníci obecně.
Jak tuto situaci reflektují firmy?
Naštěstí je řada firem, které tento problém nepodceňují a aktivně se snaží svým ohroženým zaměstnancům zajistit profesionální podporu. Z vlastní praxe mohu potvrdit, že ve firmách stoupá zájem o individuální koučink pro klíčové zaměstnance. Stále častěji vedu i vícedenní workshopy k tématům stres, syndrom vyhoření a jeho prevence pro střední management. Skoro standardem je ve společnostech i „psycholog na telefonu“.
Které pozice jsou ve firmách nejvíce ohrožené?
Mými klienty jsou velmi často manažeři, kteří zastávají ve firmách vysoké pracovní pozice. Většinou velmi úspěšní a pracovití lidé, na jejichž každodenních rozhodnutích závisí rozvoj a úspěch firmy.
Obracejí se na mne i pracovníci středního managementu, kteří musí ustát tlak nadřízených a efektivně řídit své podřízené. Stres a emoční vyčerpání se ale nevyhýbá ani lidem na nižších pracovních pozicích. Možná zde rovnou i vyvrátím jeden z mýtů o vyhoření. Týká se i těch, kteří svou práci milují. Výborným příkladem je právě zmiňovaný Freudenberger.
Jaké jsou první příznaky vyhoření?
Syndrom vyhoření je zákeřný v tom, že se do života vkrádá postupně po dlouhou dobu – měsíců až let. Prvotní varovní signály většina mých klientů bagatelizovala, ignorovala nebo je připisovala náročnému období. Jejích intenzita se ale časem stupňovala.
Většina z nich ke mně přišla za sekundu dvanáct. Řada dokonce po dvanácté – ale pro ty už jsem jako kouč bohužel „malý pán“. V těchto případech pomůže jen psychiatr a psycholog.
Moji klienti popisují stavy silné demotivace, nechuti k činnostem, které dříve běžně zvládali, či je dokonce bavily. Typická je fyzické a emoční vyčerpanost, neschopnost činit i banální rozhodnutí, pesimismus, špatná koncentrace a nadměrné zapomínání.
Klienti mluví o pocitech nedocenění, křivdy, rezignaci. Jsou cyničtí, agresivnější a permanentně podráždění nebo naopak apatičtí. Mají negativní postoj k práci a kolegům. Pociťují všudypřítomný vnitřní tlak, který nemá jasnou příčinu.
Zatímco z běžných starostí všedního dne se dokážeme vzpamatovat a „oklepat“ poměrně rychle, např. odpočinkem, setkáním s přáteli či sportovními aktivitami, dlouhodobé vyčerpání z monotónní či naopak velmi stresující práce zkomplikuje život na dlouhou dobu.
K rozpoznání příznaků burn-outu pomůže vnímání varovných signálů těla, jako jsou poruchy spánku, problémy se zažíváním – průjem, zácpa, bolesti břicha, vyčerpání, bolesti hlavy, vysoký tlak, časté marodění v důsledku snížené imunity.
Jak se liší od běžného stresu?
Jak už jsem zmiňovala, zatímco z běžných starostí všedního dne se dokážeme vzpamatovat a „oklepat“ poměrně rychle, např. odpočinkem, procházkou či sportovními aktivitami, dlouhodobé vyčerpání z monotónní či naopak velmi stresující práce zkomplikuje život na dlouhou dobu.
Pro vyhoření je typické, že je to přetrvávající stav způsobený dlouhodobým stresem bez řádného odpočinku a pravidelného dobíjení mentálních i fyzických baterek. Nepomáhá oddech o víkendu ani dovolená.
Jakým způsobem může neustálá pracovní zátěž přispět k vyhoření?
Ze zkušenosti mých klientů mohu potvrdit, že chronický stres je spouštěčem vyhoření, předně u osob, které jsou vystaveny každodenním vysokým nárokům na výkon a výsledek. Bohužel tyto nároky na sebe mnohdy kladou dotyční sami, nepřichází z okolí.
Časté přesčasy, touha odvádět práci na 150 %, potřeba mít vše pod kontrolou a znát každičký detail, špatný time management, neschopnost delegovat či odmítnout nereálné požadavky, být stále k dostižení a s tím spojený i nedostatek odpočinku, pouhých 5 – 6 hodin spánku denně, to vše přispívá k tomu, že se cítíte jako vyždímaný citrón.
Pokud vaše pracovní povinnosti převyšují čas strávený s rodinou, přáteli nebo jste kvůli práci rezignovali na své koníčky, zamyslete se, zda je ta správná chvíle nastolit rovnováhu mezi prací a osobním životem. Na co chcete jednou ze smrtelné postele vzpomínat?
Jak může neustálé pracovní nasazení ovlivnit naše vztahy s přáteli a rodinou?
Je to jedna z věcí, kterou řeší mí klienti nejčastěji. Když i na dovolené si sebou nosíte notebook i na pláž, jste možná se svou rodinou fyzicky, ale duševně jste mimo. Pokud i kamarády odbýváte větou, že váš čas je drahý, nemůžete se potom divit, že vaše vztahy nefungují.
I když si možná myslíte, že děláte maximum. Proč vás nikdo nechápe? Vy se obětujete, dřete jako mezek, aby se rodina měla dobře a nic. Žádná pochvala ani uznání. Naopak se dostaví výčitky a konflikty.
Finanční zajištění rodiny je samozřejmě důležité. Ale vaše rodina, vaši blízcí přátelé s vámi chtějí sdílet společné aktivity, užívat si společně zážitky, bavit se. K tomu je třeba se naučit se striktně oddělovat svůj osobní i profesní život. Vedle práce i žít.
Jaké jsou vaše osobní doporučení pro udržení zdravého pracovního a osobního života?
Prostě se z toho nepo… Pokud nejde o život, není důvod hnát vše do krajnosti, být vždy za každých okolností perfektní, být stále jednička. Zahodit přesvědčení o tom, že jsme nenahraditelní a jen my jediní zachráníme svět, firmu, oddělení…
Častěji si uvědomovat, že tu nejsme na vždycky a zda skutečně vedeme život, na který ze smrtelné postele chceme s úsměvem vzpomínat
- Zpomalit a odpočívat
- Pečovat o sebe – spánek, strava, pohyb
- Socializovat se a obnovit koníčky i kontakt s přáteli
- Naučit se vypnout hlavu – např. pomocí dechových cvičení, meditace
- Starat se o svá střeva, protože tam sídlí psychická pohoda
- Vědomě pracovat na své psychické odolnosti
- Žít v přítomném okamžiku
Dostat se do vyhoření je otázka měsíců až let. Zrovna tak cesta z něj je běh na dlouhou trať a je třeba se sebou mít trpělivost. Odměnou pak bývá vnitřní klid, život bez vnitřní tenze, dobrý spánek, pocit spojenosti a štěstí.
Zda a do jaké míry se vás vyhoření týká, můžete zdarma a anonymně zjistit zde:
Nebo si můžete zdarma stáhnout můj E-Book, kde naleznete příběh vyhořelého manažera logistiky a tipy k prevenci i pro cestu z vyhoření.
Irena Houdková je koučka, lektorka a konzultantka, obdivovatelka mozku, milovnice dobré kávy a celoživotní šprtka Vzdělává dospělé od r. 2001. Její práce je pro ni nejen posláním, ale i denní školou v oblasti leadershipu a efektivní komunikace. Zájem o fungování lidského mozku ji přivedl k rozhodnutí studovat koučování u Dr. Vladimíra Tuky, jednoho z předních odborníků v oboru neurocoachingu. Získala prestižní certifikaci PCC od Mezinárodní federace koučů (ICF) a vedle Brain-Based coachingu absolvovala kurzy NLP, týmového a transformačního koučování.