Germany continues to plan to give all employees the legal right to work remotely, Labour Minister Hubertus Heil stated in an interview with the Financial Times. He said the law should be published within a few weeks. However, he is facing criticism.
The aim of the new law will be to ensure that employees have the opportunity to work from home whenever possible, and also to regulate work in home office mode, for example by limiting working hours. The law will seek to strengthen employees' rights and draw clearer boundaries between work and personal life that many countries face.
France, for instance, relies on a 2017 law, limiting the extent to which employees are required to answer telephone calls and e-mails outside the office. Spain, in turn, has approved decrees that make employers responsible for labour costs.
Meanwhile Germany, which had previously hampered the adoption of flexible work, has changed course in recent months. This is part of a broader rethinking of Germany's economic approach, which includes abandoning the country's long-term commitment to a balanced budget, nicknamed "schwarze null", and extending the exchange rate.
The draft of the new law will still have to go through parliament and can expect only lukewarm support from coalition partners. Critics argue the law could weaken workers' ability to engage in collective bargaining and also encourage companies to award contracts abroad to countries with lower labour standards. Some companies want to move to performance-based pay instead of paying employees for hours worked.
Heil said the law would protect collective bargaining rights but he has yet to offer details. He acknowledged that not all jobs would benefit from the legislation and that gender differences remained a challenge.
"There is a cliché which, unfortunately, is often the case that men go to their home office and shut the door, while women working from home are taking care of children at the same time," he said.
However, he said his plan could not be blamed for the fact that some companies were already moving jobs to cheaper countries, or for job losses, when positions generally were becoming obsolete due to automation and technological change.
Berlin hopes also to see a positive impact of a law passed this spring, which will offer grants to companies that reduce size if they provide training to help workers make the transition to new jobs.
Heil added that Germany would use the remainder of its EU presidency, which runs until the end of this year, to encourage other member states to adopt a similar policy. It also intends to put pressure on Brussels to enforce rules that make companies more accountable for the well-being of workers in the gig economy. At the same time, Heil acknowledged that negotiations on the European minimum wage were unlikely to be completed during the German presidency.
-bb-
Německo hodlá zavést právo na distanční práci
Německo pokračuje v plánu, aby měli všichni zaměstnanci zákonné právo pracovat na dálku, uvedl tamní ministr práce Hubertus Heil v rozhovoru pro Financial Times. Zákon by měl být dle jeho slov zveřejněn během několika týdnů. Čelí však kritice.
Cílem nového zákona bude zajistit, aby zaměstnanci měli možnost pracovat z domova, kdykoli je to možné, a také regulovat práci v domácí kanceláři, například omezovat pracovní dobu. Zákon se bude snažit posílit práva zaměstnanců a vymezit jasnější hranice mezi pracovním a osobním životem, s nimiž se mnohé státy potýkají.
Například Francie se spoléhá na zákon z roku 2017, který omezuje rozsah, v jakém jsou zaměstnanci povinni odpovídat na telefonní hovory a e-maily mimo kancelář. Španělsko zase schválilo vyhlášky, podle nichž jsou zaměstnavatelé odpovědní za náklady spojené s prací.
Německo, které již dříve brzdilo přijetí flexibilní práce, naopak v posledních měsících obrátilo. Jde o součást širšího přehodnocení německého ekonomického přístupu, které zahrnuje upuštění od dlouhodobého závazku země provozovat vyrovnaný rozpočet – přezdívaný „černá nula“ („schwarze null“) a rozšíření kurzarbeitu.
Návrh nového zákona bude ještě muset projít parlamentem a může získat jen váhavou podporu ze stran koaličních partnerů. Kritici tvrdí, že zákon by mohl oslabit schopnost pracovníků zapojit se do kolektivního vyjednávání a také podnítit společnosti, aby zadávaly zakázky do zahraničí do zemí s nižšími pracovními standardy. Některé společnosti touží přejít k odměňování založenému na výkonu, místo aby platily zaměstnancům počet odpracovaných hodin.
Heil uvedl, že jeho zákon bude chránit práva na kolektivní vyjednávání, ale zatím nenabídl podrobnosti. Uznal, že z právní úpravy nebudou mít prospěch všechna pracovní místa a že genderové rozdíly zůstávají výzvou.
"Existuje klišé, která bohužel často platí, že muži jdou do své domácí kanceláře a zavírají dveře, zatímco ženy pracující z domova se současně starají o děti," řekl.
Nicméně uvedl, že jeho plán nelze obviňovat z toho, že některé společnosti už déle přesouvají práci do levnějších zemí nebo ze ztráty pracovních míst, která se obecně stávají zastaralými v důsledku automatizace a technologických změn.
Berlín doufá, že pozitivní dopad bude mít také zákon přijatý na jaře letošního roku, který nabídne granty společnostem, které snižují velikost, pokud poskytnou školení na pomoc pracovníkům při přechodu na nová pracovní místa.
Hubertus Heil dále uvedl, že Německo využije zbytek svého předsednictví v EU – které trvá do konce tohoto roku – k tomu, aby tlačil na ostatní členské státy, aby přijaly podobnou politiku. Rovněž má v úmyslu tlačit na Brusel, aby prosadil předpisy zajišťující větší odpovědnost společností za blaho pracovníků v gigové ekonomice. Uznal však, že je nepravděpodobné, že by jednání o evropské minimální mzdě byla dokončena během německého předsednictví.
-bb-