Mladá generace finančních profesionálů je ochotna pracovat maximálně 12 hodin přesčasů za měsíc, a navíc požaduje možnost práce z domova, dostatečný profesní rozvoj a odpovídající finanční ohodnocení.
Podle nového průzkumu mezinárodní Asociace certifikovaných účetních (ACCA) mezi zaměstnavateli a mladými talenty ve finanční profesi (rok narození 1980–1991) pozoruje zvýšené požadavky zaměstnanců z řad generace Y na 39 procent společností. 59 procent z těchto společností se přitom požadavkům a představám mladých přizpůsobuje, zbylých 41 procent je neakceptuje. 21 procent všech dotazovaných zaměstnavatelů navíc uvedlo, že jsou ochotni talentovaným zaměstnancům nabídnout nadstandardní finanční podmínky, aby si je ve firmě udrželi.
Jak z průzkumu dále vyplynulo, zástupci generace Y u zaměstnavatelů hledají nejčastěji odpovídající finanční ohodnocení a možnost profesního rozvoje. Tzv. work-life balance, nebo-li sladění pracovního a osobního života, hraje pro generaci Y rovněž důležitou roli. Naopak nefinanční benefity nebo image značky jsou považovány za méně důležité.
Zaměstnavatelé si u generace Y nejvíce cení flexibility a ochoty učit se novým věcem a jazykové vybavenosti. Znalosti IT a ochota pracovat přesčas, vyžaduje-li to daná situace, jsou rovněž považovány za významný faktor. Oproti tomu odborné znalosti nebo prezentační a komunikační vybavenost zaměstnavatelé od mladé generace neočekávají.
„Všeobecně platí požadavek na vyšší odborné znalosti a lepší připravenost absolventů na praxi, jak však průzkum ukázal, společnosti tuto vybavenost od svých zaměstnanců spíše neočekávají. Lze si to vysvětlit i tak, že firmy jsou dnes smířeny s realitou a počítají s tím, že současný vzdělávací systém bohužel absolventy pro praxi dostatečně nevybaví“, říká Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
Z průzkumu dále vyplynulo, že na 79 procent dotázaných zaměstnanců z generace Y plánuje do tří let změnit svoji stávající pracovní pozici, přitom změnu svého stávajícího zaměstnavatele plánuje do tří let pouze 52 procent respondentů. Více než pět let plánuje ve firmách setrvat 29 procent dotázané populace generace Y. Může se tedy zdát, že firmy mají o loajální zaměstnance postaráno, v celkovém pohledu se však stále jedná o velmi vysoké procento odchodů zaměstnanců.
Mezi nejdůležitější faktory, které generaci Y motivují zůstat u jednoho zaměstnavatele, patří dle respondentů profesní rozvoj a možnost dalšího vzdělávání, odpovídající finanční ohodnocení a jako třetí v pořadí zajímavé pracovní výzvy a uspokojivá pracovní náplň. Jak z průzkumu dále vyplývá, shodují se tyto požadavky s nabídkou na straně zaměstnavatelů, kteří dále nabízí možnost práce v mezinárodním týmu nebo dobré vztahy s kolegy a pracovní morálku v týmu. Co se dalšího vzdělávání týče, má generace Y největší zájem o prohlubování odborných znalostí z oboru, posílení prezentačních a komunikačních dovedností (soft skills) a o profesní rozvoj v oblasti leadership.
Jak průzkum dále ukázal, 99 procent zaměstnanců z generace Y pracuje přesčas – nejčastěji zůstávají déle v kanceláři nebo pracují večer z domova. 23 procent zaměstnanců má přitom snahu přesčas nepracovat. Za přiměřený počet přesčasů považuje 60 procent zaměstnavatelů 6–12 hodin za měsíc, podle průzkumu však u více jak poloviny zaměstnanců přesahuje měsíční počet přesčasů 12 hodin měsíčně a téměř každý druhý z nich pracuje přesčas více než 20 hodin za měsíc. 34 procent všech dotázaných zaměstnanců si přitom myslí, že je přiměřené pracovat přesčas maximálně 6–12 hodin měsíčně.
Práci z domova nabízí 74 procent dotázaných zaměstnavatelů, zbylých 26 procent firem možnost home office neumožňuje. Zaměstnanci z generace Y pracují z domova nejčastěji jeden až dva dny měsíčně, rádi by však v home office pracovali více – 76 procent respondentů uvedlo, že by chtěli z domova pracovat minimálně tři dny v měsíci. 33 procent zaměstnanců dále uvedlo, že z domova nepracuje nikdy, ale 93 procent z nich by rádo pracovalo alespoň někdy.
Průzkumu se zúčastnilo 328 zaměstnanců z generace Y (ročníky narození 1980–1991) a 38 zaměstnavatelů z České a Slovenské republiky a byli v něm zastoupeni finanční profesionálové napříč odvětvími.