Nejmenší problémy vstoupit na trh práce mají vysokoškoláci. Pravděpodobnost nezaměstnanosti po ukončení vysokoškolského studia se pohybuje kolem hranice 15 %. U osob se středním vzděláním bez maturity se jedná o hodnoty kolem 30 %, ale u osob se základním vzděláním stoupá pravděpodobnost nezaměstnanosti až k hranici 80 %. „V regionálním pohledu je nejhorší situace na severozápadě Čech. V Ústeckém a Karlovarském kraji v průměru každý třetí mladý člověk v krátké době po ukončení studia nenajde práci. Naopak v Praze je to pouze každá dvacátý,“ upozorňuje Gabriela Strašilová.
Ačkoliv je Česká republika v rámci evropského srovnání charakteristická nízkou nezaměstnaností, existují některá zaměstnání, resp. odvětví s relativně vysokým rizikem nezaměstnanosti. Např. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci mají až desetkrát vyšší pravděpodobnost ztráty zaměstnání než specialisté nebo zákonodárci či řídící pracovníci.
Česká republika se vyznačuje vyšší úrovní nezaměstnanosti žen (8,3 % nezaměstnaných žen proti 5,9 % nezaměstnaných mužů). V krátké době po ukončení studia jsou genderové rozdíly nepatrné; u žen dosahuje ve sledovaném období pravděpodobnost nezaměstnanosti 24,7 %, u mužů 25,5 %. „Horší postavení žen na trhu práce je dáno více než trojnásobnou nezaměstnaností matek ve srovnání s otci žijícími v rodinách s malými dětmi,“ dodává Ondřej Nývlt.
Další grafy a podklady k situaci mladých lidí na trhu práce prezentované na tiskové konferenci ČSÚ „Mladí na trhu práce“ 27. listopadu 2014 jsou k dispozici ke stažení zde.
-kk-
Zdroj: Český statistický úřad - Ústřední orgán státní správy České republiky. Zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely.