V západní Evropě vedou Norsko (celkově 1. místo), Finsko (celkově 2. místo), Švýcarsko (celkově 3. místo), Dánsko (celkově 5. místo), Německo (celkově 6. místo) a Švédsko (celkově 8. místo). Nejhůře je na tom Portugalsko (celkově 43. místo), Španělsko (celkově 44. místo) a Řecko (celkově 48. místo).
Česká republika byla zařazena do regionu východní Evropy a střední Asie, kde se umístila na čtvrtém místě za Slovinskem (celkově 9. místo), Estonskem (celkově 12. místo) a Ruskem (celkově 16. místo). Poslední příčky v tomto regionu obsadily Albánie, Makedonie a Moldavsko.
Z globálního pohledu studie přinesla 5 klíčových zjištění.
Bez ohledu na to, v jaké části světa žijí, jsou lidé dnes v průměru mnohem vzdělanější než jejich rodiče.
Nejméně je využíván lidský kapitál mladých lidí, starších lidí a žen. Ti proto spíše než tradiční zaměstnání vyhledávají nové digitální formy práce.
Jednorázové vzdělávání ve školách již nestačí. Doba si žádá celoživotní vzdělávání, včetně přeškolování a zvyšování kvalifikace stávajících pracovníků.
Zaměstnavatelé i vlády po celém světě investují do příliš úzké skupiny vysoce kvalifikovaných talentů. Nástup 4. průmyslové revoluce je však skvělá příležitost k rozvoji celé řady profesí a nabídce zajímavější a bezpečnější práce.
Firmy již nemohou hrát roli konzumentů „hotového“ lidského kapitálu. Je třeba navázat hlubší spolupráci se vzdělávacími institucemi v rámci celoživotního vzdělávání. Investice do přeškolování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců je otázkou společenské odpovědnosti.