Tuto hypotézu podle něj částečně podporuje i to, že na Slovensku nastává pokles zájmu o rok dříve, tedy ve dvanácti letech – první stupeň zde totiž končí čtvrtým ročníkem, zatímco v ČR trvá až do pátého ročníku.
V celoevropském srovnání se nejdříve o vědu a technologie začínají zajímat dívky v Rusku (v deseti letech). V Polsku zájem začíná také až ve dvanáctém roce, ale výrazně stoupá až do šestnácti let věku a nikdy neklesne pod evropský průměr.
Zatímco společnost, učitelé a rodiče mají v Evropě průměrně čtyři až pět let na to, aby dokázali využít zájmu dívek o tyto důležité předměty, v Česku jsou to jen necelé dva roky. Navíc už na pomyslné startovní čáře, kolem dvanácti let, mají české dívky zájem o vědu a technologie nižší než jejich evropské vrstevnice.
Ženy tvoří jen 20 % absolventů oboru informatiky v Evropě, v České republice je to 16 %. V IT však pracuje jen 9 % Češek, evropský průměr je 16 %.
Výrazně nižší podíl žen v oboru technologií představuje obrovský nevyužitý potenciál a jeden z hlavních problémů jak pro současný, tak budoucí trh práce. Evropa může podle Evropské komise v roce 2020 čelit nedostatku až 900 tisíc lidí s pokročilými digitálními dovednostmi.
Logické uvažování, tzv. počítačové myšlení a pokročilé digitální dovednosti jsou stále důležitějším předpokladem pro úspěch ve většině oborů a pozic, nejen v technické oblasti. Nízký zájem dívek o vědu a technologie tak může hrát negativní roli v jejich budoucím uplatnění na pracovním trhu.
Kultivování zájmu dívek o přírodovědné a technické předměty a kariéru v těchto oborech navíc znamená nejenom vytváření jistější pracovní příležitosti pro příští generaci, ale také jasný impuls pro ekonomiku. Pokud by v digitálním sektoru pracovního trhu pracovalo stejné množství žen, jako je zde dnes mužů, roční HDP Evropské unie by vzrostlo o 9 miliard eur.
„Postoje ke světu se formují už od nejmladších let. Možná více než jinde je u nás ovlivňují silné genderové stereotypy a předsudky generací rodičů, prarodičů a učitelů. Děti sledují dění ve světě nás dospělých a vytváří si očekávání a sny o vlastní budoucí životní a pracovní kariéře. A už na střední škole je u nás většinou nevratně přehozena výhybka kolejí, které dívky zavedou do jiných profesí než chlapce,“ vysvětluje ekonom Daniel Münich z akademického think tanku IDEA při CERGE-EI.
Podle Münicha proto český trh práce v řadě ohledů vykazuje jedny z největších rozdílů mezi muži a ženami v rámci třiceti nejvyspělejších zemí světa. „Od školství přes regulace na trhu práce mnohdy tyto rozdíly ze setrvačnosti a neznalosti ještě zbytečně podporujeme“.
„Ač byly ženy průkopnicemi počítačové vědy – například první počítačový algoritmus navrhla a napsala před dvěma sty lety Ada Lovelaceová – dnes tato oblast více oslovuje muže. Zapojení žen do technologií je důležité pro ně, pro IT společnosti i pro ekonomiku jako celek. Nejdůležitější je začít bouráním předsudků a stereotypů, které v této oblasti existují,“ uvedla Biljana Weber, generální ředitelka společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko.