Sdílené zážitky mohu být různé – od golfu s kolegy bankéři, přes popíjení v hospodě až po šikanózní rituály ve sportovních týmech. Právě aktivity, které jsou na pomezí šikany, však týmu spíše škodí. Je při nich hodně stresu, ale smysl žádný. Proto poškozují motivaci a tak i výkonnost celého týmu.
O smysl jde při sdílených zážitcích především – když aktivitu, která by jinak byla spíše zbytečným a otravným úkolem, správně připravíte, může se z ní stát formující, přínosná aktivita. Vše to je o vybalancování stresu a pocitu jasného smyslu a účelu, vysvětluje web strategy-business.com.
Příklady přínosných sdílených zážitků
Sociální aktivity: Může to být týmová večeře – není v ní žádný hlubší smysl a stresu je také málo. Taková večeře je dobrá k tomu, aby se členové týmu navzájem lépe poznali. Navíc tak určitě posílíte emoční inteligenci uvnitř týmu.
Zájmové aktivity: Je v nich hodně smyslu. Tyto aktivity lidé dělají, protože je prostě baví. Proto v nich také chtějí být dobří. Některé zájmové aktivity jsou také v podstatě soutěže. Může to být golf, bowling nebo třeba vaření.
Formující aktivity: Ty jsou velmi stresující, ale také dávají lidem moc dobrý smysl. Jasným příkladem je výcvikový tábor v armádě. Mimo vojenský svět je však někdy problém takovou aktivitu vymyslet. Může to však být například překážkový běh nebo společná práce na nějaké iniciativě v práci.
Společnost PwC například pro nové zaměstnance uspořádala akci, na které nováčci sestavovali jízdní kola na čas. Bylo to stresující, protože museli dělat něco, co předtím nikdy nedělali – a navíc s úplně cizími lidmi. A byl zde i společný, žádoucí cíl, protože kola byla určena pro opuštěné, chudé děti.
-jk-