Vůči časovému tlaku není imunní nikdo
Pokud se v kritických situacích chováte reaktivně, nejste sami. Chovají se tak dokonce i korporace, která pak dělají ve spěchu rozhodnutí, jejichž výhodnost je sporná.
Příklad farmaceutických firem: Sjednávání licencí ve spěchu
Článek publikovaný obchodní školou INSEAD uvádí příklad výzkumu nových léků. Farmaceutické společnosti si totiž v případě, kdy jejich vlastní výzkum není úspěšný, často kupují licence pro využívání jiných chemických látek. Pro dosažení nejlepších výsledků by tyto firmy měly léky vyhledávat proaktivně tak, aby našly ty s nejlepším obchodním a technickým potenciálem. Pokud by chtěly získat co nejvýhodnější licence, potom by měly zavčasu investovat čas, aby zvýšili pravděpodobnost, že se jejich nový produkt potom skutečně dostane na trh.
Když byla zkoumána řada licenčních smluv, které velké společnosti působícími ve farmaceutickém průmyslu podepsaly, ukázalo se však, že tyto společnosti se moc proaktivně na vyjednávání licencí ohledně nových chemických látek nepřipravují. Uchylují se k tomu totiž jen reaktivně, když jejich vlastní vývoj nových léků nedodá výsledky. Tyto incidenty totiž srazí cenu akcií – a po sjednání nových licencí cena akcií obvykle posílí. To je samozřejmě příznivé pro odměny nejvyššího managementu.
Reaktivní licencování není zrovna výhodné
Uzavírání podobných licenčních smluv se však obvykle prodraží. Reaktivní licencování zvyšuje pravděpodobnost, že daná látka bude v následujících vývojových fázích nakonec stejně opuštěna a k uvedení nového léku na trh stejně nepovede. Nakonec to celé vede k tomu, že na trhu je k dispozici méně nových léků a vývoj těch dostupných je drahé. Náklady společnosti na léčbu a léky je tak pro celou společnost vyšší.
-jk-