Autor předpokládá, že právě myšlenka je hnací silou současné ekonomiky a že vítězí takové myšlenky, jejichž šíření připomíná virus. Prodej produktu vždy úzce souvisel s reklamou. Myšlenka by se však měla prodat sama.
Úspěšný „virus myšlenky“ musí mít k dispozici správné šiřitele. Godin je dělí do třech skupin: - spojky, - znalci a - prodavači. Klíčový význam má tzv. „lapač“ (sneezer), tj. důvěryhodný člověk disponující dvěma z výše uvedených vlastností.
Myšlenky se obvykle šíří zdarma. Nejobtížnější okamžik v životě myšlenky je ten, kdy autor začíná účtovat poplatek za její využívání. Příliš časné zavedení poplatků znamená neúspěch. Druhý nejobtížnější úkol spočívá ve „zjemnění“ viru. Čím bude virus myšlenky jemnější, tím snáze se může šířit.